Před 60 lety přišel »Den, kdy zemřela hudba«. Zahynul Buddy Holly, Ritchie Valens i J. P. Richardson

1. února 2019·Zprávy·Barbora Pisingerová

Mezi nezpochybnitelné otce rokenrolu patřil texaský rodák Buddy Holly (†22), malý, drobný a brýlatý muzikant, který definoval tenhle hudební žánr v jeho nejsyrovější podobě. A 3. únor 1959, kdy spolu s dalšími dvěma muzikanty zahynul při leteckém neštěstí, je známý jako "den, kdy zemřela hudba". Tohle označení je ale trochu moc pesimistické. Buddy se sice dožil pouhých 22 let, jeho podání hitů jako Peggy Sue nebo That'll Be The Day je však nesmrtelné.

Povánoční turné po americkém středozápadě nazvané Winter Dance Party, během kterého Buddy Holly s průkopníkem chicano rocku Ritchiem Valensem (†17) a diskžokejem Big Bopperem (Jilesem P. Richardsonem, †28) zahynuli, provázely od začátku problémy.

Místa 25 koncertů byla daleko od sebe a navíc trochu na přeskáčku, dostat se tam včas byl docela problém. Najatým autobusům navíc často nefungovalo topení a muzikanti si z toho v mrazivém lednového počasí odnesli nejen nachlazení, ale dokonce i omrzliny.

Buddy Holly se proto po narychlo domluveném koncertě v iowském městě Clear Lake rozhodl, že na 600 kilometrů vzdálenou další štaci poletí radši letadlem. Byl ostatně hlavní hvězdou turné, která “přinášela prachy”, a mohl si to dovolit. O další dvě sedačky v malém čtyřmístném letounku Beechcraft Bonanza se podělili Valnes, kterému přálo štěstí při házení mince, a nemocný Richardson, kterému svoje místo přepustil doprovodný kytarista Waylon Jennings.

“Doufám, že ti v tom autobuse zmrzne zadek,”řekl mu tehdy v žertu Buddy Holly, kterému Jenkins vtípek vrátil slovy, kterých litoval až do konce života. “Snad s tebou ten krám spadne,”řekl totiž muzikant, kterého čekala mrazivá noční jízda.

Trojice v čele s Hollym se kolem půlnoci přesunula na letiště v nedalekém Mason City, kde už na ně čekal jednadvacetiletý pilot Roger Peterson. A krátce před jednou hodinou ráno Bonanza s registrací N3794N odstartovala na osudný let.

Z řídící věže ji přitom sledoval majitel aerolinek Hubert Dwyer, kterému světla letounu po pár minutách zmizela z dohledu. Čekal na letový plán, který mu měl Peterson odvysílat rádiem, ovšem marně.

Mlčení z paluby letadla rozjelo pátrání, ovšem výsledy přineslo až ráno, když se rozednilo. Necelých deset kilometrů od letiště, v poli pokrytém deseti centimetry sněhu, objevili pátrači trosky letadla a mrtvá těla pasažérů i pilota. Všichni zemřeli v okamžiku nárazu do země.

Vyšetřování ukázalo, že nehodu způsobilo špatné počasí – nízká oblačnost a sněžení – v kombinaci s nezkušeností a malou kvalifikací pilota.

Roger Peterson sice létáním doslova žil a během čtyř let kariéry nalétal přes 700 hodin, neměl ale hotové zkoušky pro létání podle přístrojů. Letadlo navíc mělo instalovaný jiný typ umělého horizontu, než na který byl zvyklý. Uprostřed zimní zasněžené noci tak pilot ztratil orientaci a s letadlem v plné rychlosti narazil do země.

“Ten den zemřela hudba,” shrnul tragédii o 15 let později ve svém hitu American Pie hudebník Don McLean. Buddy Holly, kluk z hudebně založené rodiny, měl totiž šanci patřit mezi největší světové hvězdy.

Vyrůstal obklopen gospelem, country music a rhythm and blues a jako teenager se objevil v rádiu i televizi, hrál také jako předskokan Elvise Presleyho. Jeho prvním hitem bylo That’ll Be The Day. Patrně nejznámější písní je ale Peggy Sue (1957), kterou nazpíval se svou kapelou The Crickets.

Vlastním jménem Charles Hardin Holley hudebně i vizuálně ovlivnil generace hudebníků. Inspiroval například Johna Lennona, Eltona Johna nebo Roye Orbisona. Buddy ale nebyl nikdy zapomenut, v roce 1986 jej uvedli po rokenrolové Síně slávy, a dodnes se pravidelně umísťuje v popředí žebříčku osobností, které nejvíce ovlivnily populární hudbu. Na místě neštěstí dnes stojí skromný památník, ke kterému turisty navádí směrovka v podobě obřích brýlí, jaké Buddy Holly nosil.

Zprávy - další články

Doporučujeme