Jourová: Rozvoj umělé inteligence musí chránit soukromá data

Digitalizace a umělá inteligence se mají v ČR a v Evropě rozvíjet bez zbytečných regulací, ale s respektem k ochraně soukromí a osobních dat. Na středeční debatě Institutu pro politiku a společnost to řekla eurokomisařka Věra Jourová. Podle ní evropská cesta nevede stejným směrem jako ta americká nebo čínská, které s osobními údaji zacházejí volně, z čehož těží v prvním případě velké korporace, ve druhé státní kontrola.

Kromě ochrany osobních dat je podle Jourové třeba řešit také odpovědnost za případnou škodu. “Právo, které je dnes, lze aplikovat, a není potřeba aplikovat ad hoc pravidlo pro odpovědnost za škodu u umělé inteligence,” uvedla Jourová, která je eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost mužů a žen.

V evropské debatě podle ní stále “visí otazník” nad tím, zda využít umělou inteligenci také v obraně a ve vojenských záležitostech.

Brzdí nás nízká gramotnost

Rozvoj digitalizace a umělé inteligence v Česku komplikuje nízká pokročilá digitální gramotnost, kterou mělo podle Eurostatu v roce 2016 méně než 25 procent lidí. Česko je tak pozadu proti většině států EU.

Jednou ze společností, které se to snaží změnit, je firma Google, která pořádá kurzy digitální výuky. “Věříme, že benefity technologií mohou sloužit k prospěchu celé společnosti,” uvedl ředitel Googlu pro vztahy se státní správou Marco Pancini.

V letech 2016-2017 firma vyškolila 40.000 lidí z ČR, z toho většinu tvořili uchazeči o práci a více než pětinu studenti. Podle Panciniho se Evropa musí připravit na transformaci, kde až 90 procent zaměstnání bude vyžadovat digitální dovednosti.

Globální standardy

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti z Úřadu vlády Aleše Chmelaře si Česko ani EU nemohou dělat naděje, že se stanou lídrem v umělé inteligenci. Mohou se ale prosadit v dílčích krocích při jejím rozvoji.

Za jeden z úspěšných kroků považuje pravidla pro ochranu osobních údajů GDPR. “Evropa se stala nastavovačem standardů globálně,” uvedl Chmelař. Dalším příkladem jsou podle něj spotřebitelské standardy, například v oblasti bezpečnosti potravin.

Česko vychovává odborníky

Michal Pěchouček, který vede katedru počítačů na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického, uvedl, že Česko k rozvoji umělé inteligence přispívá zejména výchovou těch nejlepších odborníků.

Jeho bývalí studenti například vytvořili program, který v pokeru porazil lidského hráče. Dobrou startovní pozici má Česko také v programech pro rozpoznávání obrazu.

Evropu v rozvoji umělé inteligence podle Pěchoučka do určité míry brzdí to, jak nakládá s daty. V Číně, kde s osobními daty lidí disponuje stát, vzniká podle Pěchoučka největší balík dat. Objem dat je vedle algoritmu rozhodujícím faktorem pro rozvoj umělé inteligence.

V tomto ohledu se podle Pěchoučka utkají o prvenství USA a Čína. Česko by se podle něj mělo zaměřit na oblasti, ve kterých je silné, konkrétně na automobilový průmysl a použití umělé inteligence v automatizaci výroby.

Zdroj: ČTK