Manželství pro homosexuály: Co by se změnilo a jaká práva nyní chybí?

2. listopadu 2018·Zprávy·Barbora Pisingerová

Sněmovna ve středu odložila projednání novely zákona, která hovoří o možnosti manželství i pro páry stejného pohlaví. Podobné návrhy pokaždé vzbudí v české společnosti vášně na obou stranách názorového spektra. Co by se ale v případě schválení novely vlastně změnilo a v čem se liší manželství a registrované partnerství?

Možnost uzavřít před státem tzv. registrované partnerství v Česku vznikla v roce 2006. Podle zákona č. 115/2006 Sb. (Zákon o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, pozn. red.) je definováno jako trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví ze svobodné vůle. 

Ačkoli ve společnosti často panuje názor, že se jedná o obdobu klasického manželství, není tomu tak zcela. Registrované partnerství oproti manželství například nenabízí automatické vytvoření společného jmění partnerů ani změnu příjmení.

A k čemu takovýto svazek vlastně je? Umožňuje třeba zastupovat druhého partnera v jeho běžných záležitostech, zejména přijímat za něho běžná plnění, partnerům vzniká rovněž vyživovací povinnost vůči sobě navzájem. Závazky vzniklé v době trvání partnerství zavazují podle zákona oba partnery “společně a nerozdílně”.

 Co však v současnosti stejnopohlavním partnerům chybí a proč usilují o možnost manželství, je adopce dětí partnera. V České republice žijí v současné době stovky dětí v rodinách partnerů stejného pohlaví. Podle údajů ze sčítání lidu jich byla v roce 2011 zhruba tisícovka. Skutečné počty však mohou být ještě vyšší, než ty oficiální.

Tyto děti bývají biologickými potomky jednoho z partnerů, druhý k nim však před státem nemá žádná práva, i když je mnohdy vychovává již odmalinka. Tím se komplikuje byrokracie, spolupráce se školou, lékařská péče, domácí ošetřování v případě nemoci dítěte, ale třeba i dědické řízení.

Pokud by se navíc zákonnému zástupci něco stalo, mohou děti skončit v ústavu navzdory tomu, že mají ještě druhého rodiče. Kritici současného systému často zmiňují, že absencí stejných práv pro rodiny partnerů stejného pohlaví tak trpí mnohdy právě děti.

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z roku 2013 by pro adopci dětí homosexuálními páry byla zhruba třetina obyvatel České republiky. Rozhodně proti bylo 57 % dotázaných.

“Já jsem spolu signoval tento návrh zákona, takže pochopitelně si přeji jeho klidné, ale včasné projednání, a doufám, že na tento zákon nebude uvalena nějaká obstrukční taktika a že se brzo dočkáme. Já si myslím, že ten zákon nepřináší žádné nebezpečí nikomu, ale některým lidem může pomoct,” sdělil poslanec KSČM Jiří Dolejš pro televizi Nova.

“Já o žádný posun nepléduji, neusiluji o něj, předpokládám, že na této schůzi už se to nestihne. Já jsem opakovaně říkal, že toto nemá s homosexuály nic společného, to je součástí moderního neomarxismu a proti tomu budu zásadně hlasovat,” uvedl Marek Benda z ODS.

Zprávy - další články

Doporučujeme