Zaměstnanci asi nebudou stonat bez náhrady mzdy, firmy jsou proti

Od července příštího roku budou zaměstnanci zřejmě opět dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna ve středu schválila předlohu sociální demokracie, která takzvanou karenční dobu ruší. Novela zákoníku práce nyní zamíří k posouzení do Senátu. Zaměstnavatelé se změnou ostře nesouhlasí, povede podle nich ke zvýšení nemocnosti a nákladů firem. Elektronické neschopenky, které požadovali zaměstnavatelé spustit zároveň se zrušením karenční doby, by měly začít plně fungovat od roku 2020.

Zaměstnanci by měli podle schválené předlohy dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic.

Sněmovna o předloze debatovala zhruba 3,5 hodiny, novela přečkala návrh ODS na zamítnutí. Pro zrušení karenční doby nakonec hlasovali hlavně poslanci ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů a někteří lidovci. Proti byli zejména poslanci z ODS, TOP 09 a STAN. Poslanci SPD se podobně jako čtyři lidovci a Věra Kovářová (STAN) hlasování zdrželi.

“Domníváme se, že se jedná o nespravedlivé trestání pracujících za nemoc,” uvedla za předkladatele Kateřina Valachová z ČSSD. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) mluvila o karenci jako o hazardu s lidským zdravím. Naopak pravice varovala před zvýšením krátkodobé nemocnosti, před fiktivní nemocností a před poškozením podnikatelského prostředí.

Podle Hospodářské komory budou firmy zástup za nemocné v době rekordně nízké nezaměstnanosti hledat obtížně. Menší a střední podniky se tak mohou dostat do existenčních problémů. Komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun a navržené snížení odvodů o 0,2 procentního bodu dopady nedorovná. “Zrušení karenční doby zvýší nemocnost v některých odvětvích o dvě až tři procenta,” uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

O přesné podobě elektronických neschopenek požadovaných zaměstnavateli by měla vláda jednat příští týden, řekla ve Sněmovně ministryně Maláčová. Jak by měly e-neschopenky přesně vypadat, nepřiblížila. “Do konce roku by zaměstnavatelé měli mít možnost nahlížet do systému, zda je zaměstnanec skutečně v pracovní neschopnosti,” uvedla nicméně.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Karenční dobu neuplatňuje zhruba polovina členských států EU, mezi nimi například Německo, Slovensko a Polsko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou tři dny.

Zdroj: ČTK