Zaměstnanci asi nebudou stonat bez náhrady mzdy, firmy jsou proti

Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock

Od července příštího roku budou zaměstnanci zřejmě opět dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna ve středu schválila předlohu sociální demokracie, která takzvanou karenční dobu ruší. Novela zákoníku práce nyní zamíří k posouzení do Senátu. Zaměstnavatelé se změnou ostře nesouhlasí, povede podle nich ke zvýšení nemocnosti a nákladů firem. Elektronické neschopenky, které požadovali zaměstnavatelé spustit zároveň se zrušením karenční doby, by měly začít plně fungovat od roku 2020.

Zaměstnanci by měli podle schválené předlohy dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic.

Sněmovna o předloze debatovala zhruba 3,5 hodiny, novela přečkala návrh ODS na zamítnutí. Pro zrušení karenční doby nakonec hlasovali hlavně poslanci ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů a někteří lidovci. Proti byli zejména poslanci z ODS, TOP 09 a STAN. Poslanci SPD se podobně jako čtyři lidovci a Věra Kovářová (STAN) hlasování zdrželi.

Vybíráme pro vás

Zaměstnanci asi nebudou stonat bez náhrady mzdy, firmy jsou proti

Přečíst článek →

“Domníváme se, že se jedná o nespravedlivé trestání pracujících za nemoc,” uvedla za předkladatele Kateřina Valachová z ČSSD. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) mluvila o karenci jako o hazardu s lidským zdravím. Naopak pravice varovala před zvýšením krátkodobé nemocnosti, před fiktivní nemocností a před poškozením podnikatelského prostředí.

Podle Hospodářské komory budou firmy zástup za nemocné v době rekordně nízké nezaměstnanosti hledat obtížně. Menší a střední podniky se tak mohou dostat do existenčních problémů. Komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun a navržené snížení odvodů o 0,2 procentního bodu dopady nedorovná. “Zrušení karenční doby zvýší nemocnost v některých odvětvích o dvě až tři procenta,” uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Právě letí na Frekvenci 1aktualizováno před 2 min

1Poslední slovo470 čtenářů dnes2Nemocná Laďka Něrgešová ukázala, co se děje před vysíláním. Kvůli nádoru nosí speciální přístroj340 čtenářů dnes3Legendární šaty pomsty princezny Diany míří do aukce. Mohou se prodat za astronomickou částku240 čtenářů dnes4Dominika Gottová se topí ve finančních problémech. Manžel shání peníze od veřejnosti

O přesné podobě elektronických neschopenek požadovaných zaměstnavateli by měla vláda jednat příští týden, řekla ve Sněmovně ministryně Maláčová. Jak by měly e-neschopenky přesně vypadat, nepřiblížila. “Do konce roku by zaměstnavatelé měli mít možnost nahlížet do systému, zda je zaměstnanec skutečně v pracovní neschopnosti,” uvedla nicméně.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Karenční dobu neuplatňuje zhruba polovina členských států EU, mezi nimi například Německo, Slovensko a Polsko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou tři dny.

Zdroj: ČTK