Ilona Švihlíková: Nejhůře inflace dopadla na zaměstnance, kde vidíme reálný pokles mezd

Je to skoro pořád dokola, ale v české společnosti se neustále řeší vysoké ceny potravin. Kdo za ně může a spasí to všechno zvýšení DPH? Co stojí za oslabením koruny a jak nás to ovlivní? Hostem Press klubu byla respektovaná česká ekonomka Ilona Švihlíková.

Od začátku září česká koruna oslabila o 1,2 procenta na 24,35 koruny za euro a podle ekonomky to má mnoho závažnějších dopadů. „Silná koruna byl nástroj, který brzdil inflační tlaky ze zahraničí, třeba rostoucí cen ropy. Koruna oslabuje z několika důvodů. Česká národní banka (ČNB) ohlásila ukončení intervencí, u čehož si nejsem jistá, zda to bylo šťastné načasování, druhá věc je ta, že ekonomická situace v ČR neodpovídá tomu, aby koruna byla tak silná vůči euru.Vliv měl i krok polské národní banky, která se odhodlala k výraznému snížení sazeb a mohla tak dát najevo určitou atraktivitu polské ekonomiky,” vypočítává Švihlíková. Otázku, kterou si jistě klade mnoho z nás včetně politiků z vlády i z opozice je to, jak dostat Česko z krize. „Už jsem alergická na vládní úsporný balíček. Je to soubor odrážek, které jsou více či méně relevantní a rozhodně nemají co dočinění s budoucí modernizací české ekonomiky a společnosti. Mám strach, že balíček bude spíše protiekonomický,” říká ekonomka a dodává, že máme tři kroky.

První je pochopit, co se v ekonomice vlastně děje. „Vypadá to banálně, ale u nás to tragicky chybí. Supluje to často NKÚ, který dodal dobrou analýzu týkající se chybného využívání dotací v ČR. Dotace mohou mít pozitivní efekt, ale u nás to ne vždy je. Zoufale mi v české ekonomice chybí to, že my vůbec nechápeme, co se děje ve světě a je nám to úplně jedno. Krok číslo dvě jsou patologie v české ekonomice. Týká se to, jak struktury trhu; drahé potraviny nebo jak fungují operátoři. Odstranění těchto deformací včetně toho, co je v daňovém systému, ale i na výdajové straně. To je docela slušný program pro nějakou vládu, ale tuhle ambici tady nevidíme vůbec.” Třetí krok je podle Švihlíkové ten nejtěžší, ale udělat se musí. „Sektorová analýza. Nemilosrdně si řeknete, jak vypadá česká ekonomika, kam patří i vlastnická analýza, které se vláda bojí a narovinu si říct, že to, co nevlastním, o tom nerozhoduji. Pak se podívat, jaké sektory mají budoucnost a vybrat ty, které budete chtít podpořit a na základě toho vystavit hospodářskou politiku. Za třicet let tohle nikdo neudělal.”

DPH není jediný faktor ovlivňující cenotvorbu

Podle ekonomky je nutné se podívat na to, jaké skupiny jsou nejvíce postižené inflací. „Jsou to skupiny, které se dokáží dobře ochránit, tedy ty, které žijí z kapitálu. Pak jsou skupiny, které jsou do větší míry vázané na sociální systém; u seniorů se říká, že byli ochránění valorizací, což není pravda, byli částečně ochráněni.Nejhůře to dopadlo na zaměstnance, kde vidíme reálný pokles mezd. Všichni se teď diví, že Česká republika patří k nejhorším zemím v rámci evropského srovnání, protože má velmi nízký ekonomická růst a je tam velmi slabá spotřeba domácností. Je to logický následek.”

Švihlíková si myslí, že je bizardní, jak moc se očekává snížení cen potravin od pohybu s DPH. „Na českém trhu máme odpozorováno, že když je zvýšení, tak se to projeví hned. Když snížení, tak se to nepromítne vzhledem ke struktuře trhu.Maloobchodní řetězce jsou velmi silně koncentrovaný vlastnický trh, který není český. DPH není jediný faktor ovlivňující cenotvorbu.Jedna z nich je třeba nafta; ceny nafty vyletěly někdy až o čtyři koruny, ale musíme si uvědomit, že rostou ceny nafty, což se podepíše nejen u cen potravin, ale v celé ekonomice. Řetězce jsou tak v pohodě,” vysvětluje. Už od 90. let se u nás strašně moc očekává od šachování s daněmi. „Očekává se, že strukturální problémy ekonomiky vyřešíte tím, že támhle zvedete, támhle snížíte a čekáte, že svět se změní. Je to nesmysly, daně takhle nefungují. Máme dlouhodobě problém s tím, že máme zahraničně koncentrovaný trh maloobchodních řetězců, který postupuje ve shodě. Podívejte se, jakou tržní sílu mají velké české firmy v evropském měřítku a jakou sílu mají ty evropské řetězce. To je někde úplně jinde.”

Ministerstvo financí má zákon o cenách, nemusí nic vymýšlet

Vláda má zákon o cenách z roku 1990, který byl vymyšlen velmi dobře. „Hlavně ministerstvu financí dává široké možnosti. Když je inflace vyšší, tak kdekdo má chuť si na tom tzv. hrábnout. Rekordně se zvýšili marže a zisky firem a je potřeba dojít k nějakému narovnání. Ministerstvo financí má zákon financí, ale na to by muselo mít dobře fungující odbor cen, což si nejsem jistá, zda mají,” myslí si Švihlíková.

Zprávy - další články