„Musíme dokázat, že jsme vždy o krok napřed. Tato noc ukázala, že jsme schopni bránit každý centimetr území NATO, samozřejmě včetně vzdušného prostoru,” řekl Rutte v krátkém prohlášení pro média.
Na akci se podílely polské stíhačky F-16, nizozemské F-35, italské průzkumné letadlo AWACS, alianční tankovací letoun MRTT a německý protivzdušný systém Patriot, uvedl šéf aliance. Velvyslanci dnes o situaci jednali na žádost Polska, které podle čtvrtého článku alianční smlouvy požádalo o konzultaci. Rutte řekl, že NATO nadále bedlivě monitoruje vzdušný prostor u svých východních hranic a je připraveno zasáhnout.
„Můj vzkaz (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi je jasný. Zastavte válku. Přestaňte narušovat alianční vzdušný prostor,” řekl Rutte s tím, že nešlo o ojedinělou událost. Aliance podle něho nepoleví v podpoře Ukrajiny, kterou Rusko na Putinův rozkaz napadlo v únoru 2022. Incident také potvrzuje důležitost zvýšení výdajů na obranu a posílení obranných kapacit, na němž se lídři členských zemí shodli na červnovém summitu, dodal Rutte.
NATO na žádost Polska aktivovalo článek 4 Severoatlantické smlouvy, uvedl podle serveru Polsat News mluvčí vlády Adam Szłapka. Tuto informaci na síti X uvedl i estonský ministr zahraničních věcí Margus Tsahkna. „Po narušení polského vzdušného prostoru Ruskem NATO aktivovalo článek 4, čímž dalo najevo, že jakákoli hrozba bezpečnosti člena vyvolá kolektivní konzultace a opatření,“ napsal. Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský Frekvenci 1 řekl, že aktivace článku 4 neznamená i automatické spuštění článku 5, tedy že by se útokem na jednu členskou zemi do obrany zapojily všechny ostatní. Žádná souvislost tam podle něj není. „Dokonce článek 5 lze vyhlásit i bez předešlých konzultací podle článku 4,“ vysvětlil. „A naopak žádné konzultace podle článku 4 nevedou k aktivaci článku 5,“ dodal.
A co že to vlastně ty konzultace znamenají? Článek 4 specifikuje, že smluvní státy spolu budou konzultovat situaci, pokud si kterýkoliv člen bude připadat ohrožen v oblasti územní celistvosti či politické nezávislosti. „Mají způsobit společnou reakci na danou situaci, zároveň s tím má Aliance i jednotlivé členské země další kanály komunikace jako jsou vojáci nebo vojenský výbor. Ten má přímou linku na ruské autority. I ty se dají použít jako neoficiální a nediplomatický kanál pro vyjasnění situace,“ dodal bývalý velvyslanec při NATO. Po vyhodnocení by pak alianční partneři měli dospět k reakci. „Během konzultací nemusí ani stát požadovat nic praktického, třeba může jít o vyjádření solidarity,“ vysvětlil Landovský s tím, že tohle ale v případě Polska nečeká.
A co narušení vzdušného prostoru v sousedním Polsku znamená pro Česko? Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého se musí hledat řešení a opatření, kdy se budou výrazně zvyšovat schopnosti české armády. „A to, jak být kvalitním spojencem a plnit úkoly tam, kde se eventuelně může válčit, tak zároveň musí naši vojáci zvýšit schopnosti k ochraně vlastního území,“ vysvětluje. „To jsou mimochodem proti-letadlové a proti-raketové prostředky, které jsme v minulosti zanedbávali. Dneska máme zastaralé systémy ještě z dob Sovětského svazu,“ upozornil Šedivý.
