Řadu Romů pobouřily Zemanovy výroky, zveřejňují své FOTKY z práce

Řadu Romů a Romek v Česku pobouřily nedávné výroky prezidenta Miloše Zemana, který mluvil o nezaměstnaných Romech. Na protest začali na facebooku zveřejňovat snímky, které je zachycují v práci. Za pár hodin svou fotografii na sociální síť daly stovky lidí. ČTK to sdělila organizace Romea.

Štěpán Kozub se vrací do pracovních povinností. Neriskuje zbytečně?

“Už nás nebaví, jak někteří tvrdí, že nepracujeme. Ok, tak zahltíme facebook fotografiemi z práce,” napsal na svém facebookovém profilu Štefan Pongo. Jeho výzvu sdílela Romea. Zareagovaly stovky lidí, po pár hodinách počet překročil tisícovku. “Chceme dávat ty fotky na internet, aby byly neustále na očích,” citovala Romea Ponga.

Svůj snímek připojila romská úřednice, zdravotní sestry, kameník, šéfkuchař, řezník, servírky, vedoucí prodejny, skladnice, stavbyvedoucí, dělníci či řidiči. Mnozí pracují v Británii, ale i v Irsku či Německu.

Prezident minulý týden v Olomouckém kraji uvedl, že nezaměstnaní v jedné z navštívených obcí jsou právě Romové. “Rozhodně nejsem přítelem komunismu, ale za komunismu Romové museli pracovat. A většinou pracovali jako kopáči a když odmítli pracovat, byli označeni za osobu práce se štítící a šli do vězení,” prohlásil Zeman v Kojetíně.

“Kromě toho tam byl takový systém, že ty romské pracovní čety vedli opět Romové, kteří měli přirozenou autoritu, takže když v jejich týmu někdo nepracoval, tak ho zfackovali. Je to velmi humánní metoda a zpravidla se osvědčuje,” dodal prezident.

Štěpán Kozub se vrací do pracovních povinností. Neriskuje zbytečně?

Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) Zemana za jeho slova ostře kritizovalo. Podle něj jsou prezidentovy výroky rasistické a přispívají k vyvolání strachu a nenávisti, což může ohrozit bezpečnost lidí. ERRC míní, že by měla česká hlava státu kvůli své rétorice odstoupit.

V Česku je podle poslední zprávy o stavu romské menšiny kolem 240 tisíc Romů. Polovina z nich žije ve vyloučení v ghettech. Druhou polovinu tvoří romská inteligence a střední třída. Řada jejich příslušníků se i přes vyšší vzdělání, úspěch v práci, dostatečné příjmy a nezadluženost setkává s nesnášenlivostí a diskriminací jen kvůli svému romskému původu, uvádí výroční zpráva.

Politický komentátor Jindřich Šídlo rovněž ve svém pořadu Šťastné pondělí upozornil na fakt, že označení “osoby práce se štítící” se používalo v roce 1939 za druhé republiky těsně před propuknutím druhé světové války. Tyto osoby byly poté odvezeny do tzv. kárných pracovních táborů, jako byl například ten v Letech. Někteří tam později našli smrt.

Zdroj: ČTK

Zprávy - další články