Vyhledávání
Sněmovna poslala změny penzijního spoření do finále, mladí dostanou víc
Alena Schillerová při vystoupení v Poslanecké sněmovně (archivní snímek). Foto: Profimedia / Daniel Cernovsky (CNC)
Sněmovna dnes na čtvrtý pokus propustila do závěrečného kola vládní návrh změn v doplňkovém penzijním spoření. Novela má zatraktivnit spoření ve třetím pilíři, a to hlavně pro mladé lidi. Poslanci k ní v dnešním druhém čtení načetli téměř 50 pozměňovacích návrhů.
Druhé čtení začalo v úterý, poslanci ho třikrát přerušili a dokončili až dnes. Nad všemi návrhy nyní zasedne sněmovní rozpočtový výbor, aby k nim vydal doporučení. Teprve pak bude následovat schvalování. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si přeje, aby se zákon neodkládal a začal platit od 1. ledna příštího roku. Proto už ve výboru odmítla všechny pozměňovací návrhy na podstatné změny nebo rozšíření novely.
Střelbu v Krakově vyšetřují jako terorismus, Polsko drží státní smutek
Přečíst článek →Klientům do 29 let se státní podpora zdvojnásobí
Vládní předloha počítá s tím, že se pro klienty do 29 let zdvojnásobí státní podpora na 40 procent vložené částky při měsíční úložce mezi 500 a 1700 korunami. U vyšších úložek vyplácí stát maximální částku 340 korun. U spoření založeného pro děti bude podle novely možné získat státní příspěvek už od úložky 100 korun měsíčně.
Nově se má využívat takzvaná strategie životního cyklu. Peníze klientů do 50 let se budou investovat zejména do akcií, které přinášejí vyšší zisk, poté bude postupně růst podíl konzervativnějších nástrojů méně citlivých na výkyvy hodnoty. Cílem je vyšší zhodnocení v úvodní fázi spoření a větší ochrana peněz před výplatou. Novela zároveň zavádí konec transformovaných fondů za deset let.
Spor se vede hlavně o poplatky
Předloha snižuje poplatky odváděné penzijním společnostem u většiny typů fondů. Ruší se poplatek za výkonnost a pro poplatek za správu se stanoví hranice 0,5 procenta. Výjimkou jsou alternativní fondy, kde se pravidla nemění. Občanští demokraté chtějí mimo jiné, aby se strop nevztahoval na náklady spojené s nákupy majetku fondů; argumentují tím, že by společnosti investovaly jen do nejlevnějších finančních nástrojů. Prezident Asociace penzijních společností Radek Moc už na konci srpna řekl, že zákon sníží příjmy penzijním společnostem tak, že jim nebudou stačit ani na pokrytí základních nákladů.
2Monika Bagárová ukázala tělo po liposukci a přiznala bolestivé zotavování2 020 čtenářů dnes
3Policie převezla zpěváka Jarka Šimka do Bohnic. Kvůli znepokojivým příspěvkům na sociálních sítích1 710 čtenářů dnes
4Martha Issová s manželem promluvili o identitě syna Jaye, který se narodil jako Františka
Schillerová naopak nastavení poplatků dlouhodobě kritizuje. Už v prvním čtení poukázala na to, že reálný výnos fondů byl vlivem inflace dokonce záporný, a v kombinaci s poplatky označila tento výsledek za nehorázný. Dnes zopakovala, že chce zákon prosadit, a ujistila, že se bude věnovat všem podaným pozměňovacím návrhům. Nevyloučila ani novelu s dalšími změnami, na nichž bude politická shoda.
Co poslanci chtějí přidat
Koaliční politici v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) navrhli vyšší daňové zvýhodnění pro lidi do 36 let při splácení hypotéky. Ročně by si mohli snížit daňový základ až o 50 000 korun nad dosavadní limit 150 000 korun. ODS chce zvýšený limit pro všechny poplatníky bez ohledu na věk. Lidovci navrhují zvýšit měsíční příspěvek státu o 50 nebo 100 korun za každé vyživované dítě, poslanec ODS Vítězslav Schrek chce umožnit převod části peněz mezi manželi či partnery a Piráti navrhují jednorázový státní příspěvek při založení nové smlouvy pro mladé.
Skupina opozičních poslanců v čele s Michalem Zunou (TOP 09) navrhuje, aby si lidé v dlouhodobém investičním produktu (DIP) mohli spořit i v bitcoinech. Schillerová se k tomu vyslovila rezervovaně s tím, že hodnota bitcoinu podléhá značným výkyvům a nejde podle ní o vhodné aktivum na stáří. Odmítla také návrh Starostů, aby klienti mohli přecházet z doplňkového penzijního spoření do DIP. Ten podle ní ke konci letošního září využívalo zhruba 290 000 lidí.
Zdroj: ČTK, Frekvence 1
