Karenční doba je zrušena! Zaměstnanci dostanou náhradu mzdy i v prvních dnech nemoci

Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock

Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sociálnědemokratickou novelu, která takzvanou karenční dobu ruší, ve středu podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Obnovení náhrad bylo jedním z hlavních požadavků ČSSD při vyjednání s hnutím ANO o menšinovém koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.

Zaměstnanci budou pobírat podle předlohy v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody na 2,1 procenta, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Vybíráme pro vás

Vláda chce zrušit superhrubou mzdu až v roce 2021

Přečíst článek →

Zrušení karenční doby Sněmovna definitivně potvrdila v lednu, když přehlasovala senátní veto. Zastánci proplácení prvních dnů nemoci poukazují na to, že karenční doba je trestání pracujících lidí za nemoc a hazardem se zdravím. Kritici zejména z řad pravice naopak mluví o zrušení karence jako o populistickém kroku, který neúměrně zatíží podnikatele a povede také k růstu fiktivní nemocnosti.

Obnovu náhrad mzdy i v prvních dnech nemoci kritizovala Hospodářská komora, podle níž snížení odvodů firmám nedorovná výdaje, které budou s proplácením nemocenské od prvního dne mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard korun ročně. Odbory naopak po zrušení karenční doby dlouho volaly. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Lidé si na stonání brali dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uváděli předáci.

Právě letí na Frekvenci 1aktualizováno před 4 min

1Poslední slovo750 čtenářů dnes2Nemocná Laďka Něrgešová ukázala, co se děje před vysíláním. Kvůli nádoru nosí speciální přístroj590 čtenářů dnes3Legendární šaty pomsty princezny Diany míří do aukce. Mohou se prodat za astronomickou částku350 čtenářů dnes4Dara Rolins krátce po svatbě prožívala těžké loučení. Dcera Lola se odstěhovala do Madridu

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.

V Evropské unii neuplatňuje karenční dobu zhruba polovina členských států. Patří k nim Belgie, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.

Zdroj: ČTK