26. dubna došlo k nejhorší havárii v jaderné energetice. Před 37 lety vybuchl Černobyl

26. dubna 2023·Koktejl·Lenka Skrzeczkova

Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)

Katastrofa ohromných rozměrů, která přispěla k rozpadu Sovětského svazu. Mnozí ji považují za nejhorší havárii v dějinách jaderné energetiky. Řeč je o výbuchu jaderné elektrárny Černobyl. K té došlo 26. dubna 1986 při bezpečnostním testu čtvrtého reaktoru. Radioaktivita přesáhla 400x dopady jaderného útoku na Hirošimu. Smrtelný mrak se dostal až nad Skandinávii, Polsko, Československo, Rakousko i Bulharsko. Pojďme se na tuto havárii, od které uplynulo 37 let, podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.

Zkázu nepopsatelných rozměrů způsobila chybná konstrukce reaktoru a zároveň nezkušenost pracovníků elektrárny. Test, který vedl ke smrtící katastrofě měl být přitom rutinní záležitostí. Požadoval ho Sovětský úřad pro atomovou energii. Studená válka byla v plném proudu a ve vzduchu visely hrozby útoků na jadernou infrastrukturu a právě z toho důvodu docházelo k plošným bezpečnostním zkouškám.

Inženýr Anatolij Djatlov se v onen osudný den neřídil směrnicemi a postupy, které zaručovaly bezpečné provedení testu. Podle instrukcí měl reaktor dosahovat výkonu mezi 700 až 1 000 MW. Právě Djatlov ale ignoroval pokles hladiny výkonu pod bezpečnou hranici a v testu pokračoval.

Nedlouho poté se další z inženýrů Leonid Toptunov dopustil další chyby, kvůli které výkon reaktoru klesl na pouhých 30 MW. Reaktor tak začal být značně nestabilní. V běžném provozu by v takové situaci měl být automaticky odstaven. Operátoři ale už v rámci testu odpojili automatické havarijní systémy, které by jinak reaktor zastavily.

Djatlovovi tak nic nebránilo v tom, aby v testu pokračoval a nařídil vytáhnout regulační tyče. Pomocí nichž bylo možné zvýšit výkon reaktoru. Jestliže se ale tyče vytáhnou příliš, není pak možné reaktor zpomalit, a to se přesně stalo v Černobylu.

Reaktor během krátkého času zvýšil výkon z 30 MW na 200 MW a operátoři stále pokračovali v testu. Během něj odpojili turbínu a uzavřeli tak přívod páry, kvůli těmto krokům klesl průtok chladící vody a naopak se zvýšila její teplota a tlak. Důsledkem příliš vytažených regulačních tyčí tlak nepřestal stoupat a dosahoval kritických hodnot. Operátoři se proto pokusili zasunout tyče znovu dovnitř, rozhodli se k tomu ale pozdě. Enormní teplota roztavila ložiska a tyče se zasekly. Se zvyšujícím se tlakem se nashromažďovala i pára.

Přesně v 01:23 ráno došlo k ohromnému výbuchu, který vytrhl víko reaktoru a okolí zaplavil 700 tunami radioaktivního hořícího grafitu. Výbuch okamžitě usmrtil dva pracovníky elektrárny. Na místo byl vyslán hasičský sbor, který bez jakýkoliv bezpečnostních pomůcek hasil vzniklý požár. Až odpoledne Sovětský svaz poslal helikoptéry, které zasypaly reaktor olovem a pískem.

Příznaky onemocnění způsobené ozářením se projevily u 134 zaměstnanců. Čtrnáct dní poté začali umírat první lidé. Celkem přišlo o život 28 zaměstnanců elektrárny. K evakuaci tři kilometry vzdáleného města Pripjať došlo až 27. dubna a i proto na 2 000 dětí z okolí Černobylu onemocnělo rakovinou štítné žlázy. Uniklá radiace z Černobylu má ale v součtu na svědomí desítky tisíc obětí.

Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.

Koktejl - další články

Doporučujeme