Vyhledávání
Zavřít
Triumf v Moskvě, nehoda, prodej medaile, částečný invalidní důchod. Ota Zaremba zažil pád na dno
798430 25.07.1980 Ota Zaremba, 110kg weightlifting champion at the 22nd Olympics. The 22nd Summer Olympics.,Image: 86692284, License: Rights-managed, Restrictions: 80-15810, Editors’ note: THIS IMAGE IS PROVIDED BY RUSSIAN STATE-OWNED AGENCY SPUTNIK., Model Release: no, Credit line: Dmitryi Donskoy / Sputnik / Profimedia
24. ledna 2026·
Olympijské zlato z Moskvy, světové rekordy, ale také doping, zdravotní kolaps, finanční propad a prodej medaile. Život Oty Zaremby byl extrémem v obou směrech – stejně jako váhy, které celý život zvedal.
V pátek 23. ledna 2026 ve věku 68 let zemřel Ota Zaremba, olympijský vítěz ve vzpírání z her v Moskvě 1980. O jeho úmrtí informoval Český svaz vzpírání. Zaremba patřil k největším sportovním hvězdám normalizačního Československa, jeho triumf na politicky poznamenané olympiádě mu zajistil mimořádnou popularitu i titul Sportovec roku. Stejně výrazně se ale do historie zapsal i jeho pozdější pád – fyzický, psychický i společenský.
V Moskvě jsem porazil Sověta
Na olympiádě v Moskvě, poznamenané bojkotem západních zemí, Zaremba šokoval sportovní svět. Ve váze do 100 kilogramů porazil domácího favorita Igora Nikitina a výkonem 395 kilogramů ve dvojboji vybojoval zlato. „V Moskvě jsem porazil Sověta, to byl můj obrovský sen,“ vzpomínal později.
Jeho vítězství mělo silný symbolický rozměr – v samotném srdci SSSR zvítězil reprezentant malé socialistické země nad domácím hrdinou. O rok později Zaremba čtyřikrát překonal světový rekord a patřil ke světové špičce. Kariéru mu však postupně začala ničit zranění, především vážné poranění lokte, a v roce 1987 musel vrcholový sport definitivně opustit.
Doping a zdravotní problémy
Právě po konci kariéry se začal psát jeho nejtemnější životní příběh. Zaremba se veřejně přiznal k užívání anabolických steroidů, což v tehdejším českém sportu otevřelo dlouho tabuizované téma. Tvrdil však, že jeho zdravotní problémy nebyly důsledkem dopingu, ale extrémní fyzické zátěže.
Oto Zaremba 21. 12. 2018 v Kongresovém sále pražského hotelu Hilton ři vyhlašování ankety Sportovec roku. Foto: ČTK / Zezulka Tomáš
Po vážné autonehodě v polovině 90. let se ocitl v částečném invalidním důchodu, bez stabilního příjmu a prakticky bez pomoci státu. V této situaci prodal to nejcennější, co měl – zlatou olympijskou medaili z Moskvy. „Myslel jsem si, že olympijský vítěz v této zemi něco znamená. Spletl jsem se,“ říkal otevřeně v médiích.
Angažoval se v politice
Ztráta rodičů, neúspěšná manželství a rozpad vztahů s lidmi ze sportovního prostředí jeho pocit opuštěnosti ještě prohloubily. Zaremba se později angažoval i v politice, když kandidoval za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti, a vedl vzpěračskou školu v Horní Suché.
Jeho životní osud se stal varovným příběhem o tom, jak tenká je hranice mezi vrcholnou slávou a pádem na úplné dno. Zůstává jedním ze tří českých vzpěračů, kteří vybojovali olympijské zlato – a zároveň posledním. „Kdybych se mohl vrátit v čase, šel bych do toho znovu,“ řekl v jednom z posledních rozhovorů.
