Frekvence 1 radí: Jak si napsat a zrežírovat životní film!

10. listopadu 2014·Životní styl·Luboš Procházka

Dovednosti k vyladění vnitřního filmu. To je další téma, kterým se na rádiu Frekvence 1 zabývá MgA. Petra L. Krajčinovič. Její rady najdete uvnitř článku!

Měli jste někdy pocit, že jste ocitli ve špatném filmu? Že ano? Jsem ráda, že nejsem sama. Pravdou  je, že nikde bohužel není skrytá kamera, je to ryze náš film. Vy jste uspořádali casting ve vlastní  hlavě, s velkou pravděpodobností jsme si k němu napsali scénář, režírovali jsme ho a hráli hlavní  roli.

Lidstvo má jeden velký dar, nepřemýšlí nad tím, nad čím přemýšlí. Nezodpovědnost k myšlenkám  přesně odpovídá tomu, co se na světě děje. Z filmů které si převíjíme v hlavě, stavíme život.  

O síle přitažlivosti jsme se učili na základní škole, akorát nám zapomněli vysvětlit, že gravitační zákon platí obecně a na všechno. My jsme součástí vesmírné energie, a pokud vysíláme směrem ven negativní myšlenky a šedé kůře mozkové povolíme promítat horory, stává se z nich realita.

Mozek nabízí scénáře

Díky jedné myšlence, která spustila můj vnitřní film, sedím ve vlaku a vzpomínám na včerejší  dramatické události na D11. Jedu si do Prahy a přemítám, jak může být fajn cestování vlakem, nerušeně číst nebo psát, sledovat krajinu, sníst jablko. Sevřel mě pocit, tak jako každé léto, že jsem „přeřízená“ a v autě trávím příliš  mnoho času.

Za pár minut divné zaškubání a jízda ztratila rytmus a tempo. Okamžitě mi začal mozek nabízet scénáře a béčkový thriller se rozběhl naplno. Za černými myšlenkami přistál strach, ihned jsem se začala potit a vyschlo mi v krku.

V několika vteřinách jsem se vzpamatovala a okamžitě začala ladit mozek do pozitivního modu. Emoce chladly, sepnulo se racionální myšlení. Všechno dopadlo přesně tak, jak jsem chtěla. Mozek je jako filmové studio. Je plný špatných scénářů, odmítavých postojů a strachu o přežití.

Tvoříme si v hlavě béčkové filmové scénáře, špatně je režírujeme, hrajeme v nich hlavní roli. Nebaví nás koukat na výsledek. Proč si tedy nenatočíme kasovní trhák a nenaplníme se radostí a  kapsu zisky z tržeb z vlastních projektů? Jak vlastně vzniká náš vnitřní filmový archív?

Pohádka

… je bylo nebylo. Za devatero horami a devatero řekami žil v jednou království ….doplňte si sami.

My Husákovy děti jsme měly „to štěstí“, že nás ovlivnily hlavně knihy. Knihám vděčíme za solidní slovní zásobu, jež je nezbytnou součástí pro vyjednávání, komunikační schopnosti jsou jedním z pilířů úspěchu. Díky knihám máme vytrénovanou představivost a umíme solidně zacházet s promítačkou uvnitř naší hlavy.

V prvních letech života jsme chráněni láskou rodičů, bezstarostností a nekonečnou zásobou vnitřních filmů s dobrým koncem. Jiný scénář než dobrý pro nás neexistuje. Nepochybujeme o tom, že všechno po čem toužíme se nám splní. Jsme napuštění čistokrevnou vírou, počítáme jen a pouze se šťastným koncem.

Dívky věří, že právě u nich před panelákem zaparkuje princ na čemkoliv a odveze si je do svého království. Čekají na polibek, který je probudí, popřípadě jsou ochotné spustit cop z osmého patra s vyhlídkou na: „Žijí spolu šťastně, dokud je smrt nerozdělí.“ 

V našich pohádkových letech jsme číhaly na Bajaju a Pavla Trávníčka, měnily jsme rybí ocas za němotu a dvě lidské nohy. Dnešní princové jezdí na hubatém koni a asistuje jim rozdováděný sněhulák.

Hoši za našich časů bojovali s udatnými hrdiny. Sedávali na koních, mávali mečem nebo sekyrou a utínali drakům hlavy. Dnes vystřelují pavučiny, disponují zbraněmi, které jsou mutacemi robotů a mimozemských těles.

Hezky se to píše, ale ruku na srdce, kam se poděly naše dětské filmy? Proč jsme je vypnuli a zasunuli hluboko do archívu podvědomí. Proč si v dospělosti dovolíme devalvovat své sny?

Už víme, že je velmi důležité, o čem přemýšlíme a jak přemýšlíme. Pokud jsme omotali mozek černým suknem a zahodili naději na vysvobození, naše filmové království se začne rozpadat. Je důležité uvědomit si, že nikdo na bílém koni se k nám nechystá a houpat se na pavučině s velkou  pravděpodobností taky nebudeme.

 

Jak na věc:

  1. Co lze poměrně jednoduše je, přemýšlet pozitivně a filmy se špatným koncem vypínat nebo ještě lépe, nezapínat vůbec.
  2. Uvědomte si, že každý film začínající námětem nám pomůže znovu tvořit pásmo pozitivních obrázků.
  3. Pokud je ten váš špatný, zahoďte ho a představte si nový.

Romantický film

… je život v začátcích zamilovanosti. Neochvějná víra nás provází mladým životem. Je tam ona a on, lehkost bytí. Člověk má tolik síly, když je milovaný, když miluje. Všechno je možné. 

Na období romantického filmu je zajímavé, že nám sice šedá kůra mozková pomáhá pouštět vnitřní filmy, ale  my fungujeme spíš na úrovni savců a valnou část našeho bytí obstarává emocionální mozek. Je fakt, že v kontaktu s realitou v období zamilovanosti jsme málokdo, ale na druhou stranu, je to poslední fáze, kdy dokážeme žít v přítomnosti, bez vědomého úsilí. 

Naše vnitřní kino obsadila elementární potřeba být s milovanou osobou a fyziologicky jsme v nepřetržitém stavu chvění, tetelení a těšení  se. Prožíváme mentální orgasmus, aniž bychom se o něj jakkoliv zasloužili. Když nepřetržitý čas krásného snění skončí, s prvním zklamáním přijde melodramatická fáze a my se poprvé v životě uchylujeme k pitvání minulosti. Končí období romantiky, bezstarostného bdění mimo realitu.

Jsme poučení. Nikdo nám však neřekl, že vztahy, a nejen ty milostné, občas bolí a ty trvalé a pevné jsou každodenní tvrdá práce. Hlavně pak ten, který máme sami se sebou a vlastním životem.

Jelikož jsme v tomto období života stále studenty vlastní filmové školy, nedokážeme to co naši  učitelé, stisknout stop.

 

Jak na věc:

Není to snadné, něco o tom vím a dokonce to učím.

  1. Tady platí jen a jen trpělivost a síla opakování a testování vlastní mysli.
  2. Zkoušejte zastavit špatný film, jehož scénář nemáte zcela pod kontrolou, připouštím, že je jedna z nejtěžších věcí v rámci mentálních tréninků.
  3. Teď už víte, že čím dříve si napíšete kvalitní scénář k vašemu životu, tím dřív se budete moci soustředit na pilovaní režisérských dovedností.
  4. Pište si, co přesně od života chcete.

 

V příštím díle se dozvíte, jak vaše sny realizovat.

 

MgA. Petra L.KrajčinovičPetra L. Krajčinovič  – terapeut mentální aktivity, akreditovaný profesionální kouč MŠMT a ICF (mezinárodní federace koučů), mentorka, autorka úspěšných motivačních článků a grow up blogů.

www.cista-duse.cz

 

 Pomáhá lidem

  1. nalézt jejich potenciál, zvýšit sebedůvěru a sebevědomí, uvědomění a zodpovědnost
  2. nastartovat motivační mechanismy
  3. klienti pod jejím vedením dosahují svého maxima, např. zakládání podnikání, vlastní značky, významných osobních i pracovních úspěchů, finanční prosperity a stability
  4. prostřednictvím mocných terepaeutických a koučovacích technik nalézají klienti velmi rychle vnitřní zdroje a potenciál a dosahují spokojenosti, radosti, výtečné mentální a fyzické kondice.

Životní styl - další články

Doporučujeme