Jak si napsat a zrežírovat životní film – 2. část

Frekvence 1 přináší další rady MgA. Petra L. Krajčinovič k vyladění vnitřního filmu. Dnes mimo jiné probereme akční nebo životopisné "bijáky". Více najdete uvnitř článku.

Akční film

… to začíná být, když pochopíme, že nic není zadarmo, jistoty neexistují, práce se sama neudělá  a účty za nás nikdo nezaplatí. Že z Di Capria se vyklubal Jack Black bez vtipných replik, a vy jste nějak nestihli transformaci vaší Scarlett Johanson v Tori Spelling, to je konec zamilovanosti, začíná  konfrontace s realitou. Divíme se.

Filmové studio v našem mozku pracuje s materiálem, jenž sbírá z dennodenních událostí, prožitků a pomalu z nich vytváří přesvědčení. A přesvědčení jsou zkázou osobního růstu. Život nabral na rychlosti a my ztrácíme kontrolu a koncentraci. Proto si občas  připadáme ztracení, neschopní a zrazení. Do našich vnitřních filmů se vkrádá panika, strach, úzkost.

Pocity, se kterými jsme dosud měli jen okrajové zkušenosti při zkouškách ve škole nebo pozdních příchodech domů. Nevíme si rady s vnitřní filmotékou a co je horší, netušíme jak vymést nekvalitní materiál a nahradit ho novým. Nikdo nám neřekl, že to lze.

Jak na věc:

* Je čas zrevidovat scénář a ujistit se, že pracujeme s herci, kteří umí text a vědí, kde je jejich místo. Rozhlédněte se, máte kolem sebe správné lidi?
* Co je však nejdůležitější, začít režírovat sám sebe. Žádný dobrý námět a scénář se neobejde bez kompetentního režiséra. Talent tady hraje menší roli než pilování dovedností. Skvělý režisér dokáže udělat trhák i z průměrného námětu.
* Staňte se režisérem. Skvělý režisér povýší dobrý scénář na umělecké dílo.
* Zamyslete se nad tím, co vám brání udělat ze svého života výdělečné umělecké dílo.

Film cesta

… začíná, když jsme poučení. Nejsmutnější okamžiky života jsou ty, kdy se člověku film přetrhne. Ve chvílích osobních bankrotů, pracovní stagnace a filmové exekuce má člověk pocit, že už se jeho projekt nerozeběhne. Znám za léta života, profese i z vlastních zkušeností, že přijde den, kdy máte pocit, že nevíte co chcete a kam jdete.

Netušíte jak rozvířit myšlenky, kde začít a s čím vlastně začít. Zkuste se vrátit do fáze pohádky. Kdy neexistovalo nemožné a vy jste věděli o svých  schopnostech, nepochybovali jste. Tam najdete námět na pokračování vašeho filmu – to je film cesta. Nejhezčí fáze sbírání se a vykročení za sny.

Bořit vlastní filmové mýty, přecházet pouští, překlenovat hory, to je odvážné dobrodružství, ve kterém začínáme mít pod kontrolou spoustu věcí. Hlavně vlastní myšlenky a emoce. Na časové ose života jsem v místě vnitřního vyklidnění, poznávání do detailů kým jsme, kráčíme a učíme se pracovat sami se sebou.

Jak na věc:

* Přestáváme se domnívat, že náš život je ovládaný zvenčí, potvrzujeme si, že věci kolem nepřicházejí nahodile, a tím jak myslíme, utváříme v životě řád či chaos.
* Dokážete připustit, že existuje řízenost a osud je pouhá výmluva, otupování smylů? Je jen na vás, jak s tímto zjištěním naložíme.
* Probuďte v sobě velké dítě, uleví se vám. Produkujte jen to, co v životě chcete mít. Dobrou náladu, spokojenost, práci, která vás baví a finanční nezávislost. Ostatní je zbytečné.

Životopisný film

… je fáze vítězství. Moment, kdy zvítězíme sami nad sebou. Pracujeme s připraveností a ochotou převzít hlavní roli a odpovědně vést sebe, děti, přátele, klienty, projekty, firmu, zaměstnance.

V okamžicích, kdy porozumíme tomu, že život je jen v našich rukách a primárně jej ovlivňují kvalitní filmy, jiné si nedovoluje v hlavě promítat, máme vyhráno. Tehdy nastanou zásadní změny.

Pozitivní změny. Začínáme ovládat, co jsme si ani neuměli představit v akčním filmu života, to je čirá radost. Mnohem snadněji se koncentrujeme a kontrolujeme, jak a o čem přemýšlíme. Vypouštíme dramata, vychutnáváme si skvělý filmový projekt, který jsme si tvořili v hlavě od dětství. 

Tam to začalo správně, cestou jsme několikrát ocitli Bez dechu s pocitem, že máme místenku na Titanic, domnívali jsme se, že je to Hra osudu, přešli Bod zlomu a došli k poznání, že Život je krásný. Už umíme z hlavy vypudit Vetřelce a vyskočit z autobusu, ve kterém jsme se ocitli nedobrovolně  jako Uprchlík, před tím než do něj narazí rozjetý vlak.

Jak na věc:

* Byla to dřina, ale z vašeho životopisného filmu, se s rostoucí odpovědností vytratil strach a napětí, protože víte, že všechno dobře dopadne.
* Vytvořte si mapu a zakreslete do ní cestu, po níž se ubíráte k cíli. 
* Zapište si známe a záchytné body. Jestli to bude bezstarostná jízda je jen a jen na nás. 

Životní styl - další články