Vyhledávání
Proč máme s věkem pocit, že čas utíká rychleji? Věda má několik vysvětlení
Hodiny (Foto: Profimedia)
V dětství se letní prázdniny zdály nekonečné, zatímco v dospělosti sotva skončí Vánoce a už zase plánujeme dovolenou. Pocit, že s věkem čas běží rychleji, zná spousta lidí. Hodiny se samozřejmě nezrychlují – mění se především způsob, jakým čas prožíváme a jak si uplynulé období ukládáme do paměti.
„Jak je možné, že už je zase říjen?“ Podobnou větu člověk začne s přibývajícími roky pronášet až podezřele často. Nejde přitom jen o dojem několika nostalgických třicátníků. Výzkumy skutečně naznačují, že starší lidé mají větší tendenci hodnotit delší úseky minulosti jako rychleji ubíhající. Rozdíl ale není zdaleka tak dramatický, jak se někdy tvrdí.
Studie Marca Wittmanna a Sandry Lehnhoffové sledovala 499 lidí ve věku od 14 do 94 let. Výsledky obecně podpořily představu, že s věkem vnímáme plynutí času jako rychlejší, zároveň ale věk vysvětloval jen poměrně malou část rozdílů mezi lidmi. Jinými slovy: neexistuje žádný magický okamžik po třicítce, kdy by někdo zmáčkl tlačítko zrychlení. Jedno z vysvětlení souvisí s pamětí. Když zpětně přemýšlíme o určitém období, náš mozek neměří jeho délku jako stopky. Částečně ji rekonstruuje podle událostí a změn, které se během něj odehrály.
Kelly Clarkson se ostře pustila do obchodu v Brooklynu: Chovali jste se ke mně povýšeně a lžete
Přečíst článek →Experimentální výzkumy ukazují, že čím více výrazných změn kontextu a jednotlivých událostí si z určitého období vybavujeme, tím delší nám může zpětně připadat. Studie zaměřené na takzvané hranice událostí ukazují, že právě členění zkušenosti na jednotlivé epizody ovlivňuje náš pozdější odhad její délky. A právě tady má dospělý život proti dětství jednu nevýhodu.
Dítě během několika let poprvé nastoupí do školy, poprvé jede samo na tábor, najde si nové kamarády, poznává nová místa a neustále se učí něco, co ještě nikdy nezažilo. Dospělý člověk může naproti tomu strávit několik let ve velmi podobném rytmu: ráno vstát, do práce, domů, víkend, pondělí a znovu. Když se potom za takovým rokem ohlédneme, může v paměti obsahovat méně výrazných „záchytných bodů“. A právě proto může působit, jako by utekl překvapivě rychle.
Vzniká přitom zajímavý paradox. Když se skvěle bavíme, máme během samotné události často pocit, že čas letí. Nudná porada naopak může trvat subjektivně celou věčnost. Jenže když se na stejné období podíváme s odstupem, výsledek může být opačný. Týden plný výletů, nových lidí a neznámých míst zanechá množství různých vzpomínek, a tak může později působit mnohem delší než týden, během kterého jsme každý den dělali téměř totéž. Výzkumy právě tento rozdíl mezi bezprostředním vnímáním času a jeho pozdějším hodnocením opakovaně popisují.
Proto se může stát, že dovolená uteče „jako voda“, ale o několik měsíců později máme pocit, že jsme během ní zažili neuvěřitelné množství věcí. Často se objevuje také jednoduché vysvětlení: pro desetileté dítě představuje jeden rok desetinu celého jeho života, zatímco pro padesátiletého pouze jednu padesátinu. Každý další rok by nám proto měl subjektivně připadat kratší.
Je to lákavá představa, rozhodně ale nejde o definitivně potvrzené vysvětlení. Výzkum vnímání času ukazuje, že celý mechanismus je mnohem složitější a samotný věk zdaleka nevysvětluje všechno. Jedna rozsáhlejší studie zahrnující 1 865 lidí ve věku od 16 do 80 let dokonce zjistila, že lidé napříč věkovými skupinami mají pocit rychlého plynutí času poměrně podobný. Výraznější rozdíl se objevil hlavně při hodnocení toho, jak rychle uplynulo posledních deset let.
Významnou roli podle stejného výzkumu hrála také časová tíseň. Dospělost bývá naplněná prací, povinnostmi, rodinou a neustálým pocitem, že je potřeba ještě něco stihnout. Pocit „kam se ten týden zase poděl“ tak nemusí souviset pouze s číslem v občance. Pokud ale chceme, aby nám měsíce a roky při zpětném pohledu nesplývaly do jedné velké šmouhy, může pomoci narušovat rutinu.
Nemusí jít o cestu kolem světa nebo každodenní adrenalin. Nová trasa na procházku, výlet na neznámé místo, kurz, koncert, setkání s někým novým nebo obyčejná změna víkendového programu mohou vytvořit další výrazné body, podle kterých si později dané období vybavíme. Výzkum kontextových změn naznačuje, že právě větší množství takových událostí může způsobit, že určité období bude v retrospektivě působit bohatší a delší.
2Kaira Hrachovcová otevřeně o lásce: Tohle jsem ve vztahu nikdy nezažila1 040 čtenářů dnes
3Týdenní horoskop: Kdo si polepší v práci a komu se připomene minulost?830 čtenářů dnes
4Aleš Lehký (Lunetic): Už jsme padesátníci, na jeden večer se s Martinem zakopala válečná sekera
___________
Zdroje:
