Vyhledávání
Letošek je třetí nejsušší rok od roku 1961, experti dnes jednají o suchu
Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády. Foto: Profimedia / TONDA TRAN (CNC)
Letošní rok je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zatím třetím nejsušším od roku 1961. Od 1. ledna do 30. září spadlo v Česku podle předběžných údajů 395 milimetrů srážek, což odpovídá 73 procentům normálu z let 1991 až 2020. Méně za stejné období napršelo jen v letech 2003 a 2015. Právě nad touto situací dnes zasedne Národní koalice pro boj se suchem, kterou vláda obnovila v srpnu po vlně horkého a suchého počasí.
Srážkový deficit hlásí meteorologové z celého území republiky, a to i z oblastí, kde obvykle prší nejvíce. Z hor je na tom nejhůře Šumava, kde letos spadlo jen 60 až 70 procent obvyklého množství srážek. Nejméně vody zatím dostal Jihomoravský kraj, kde od začátku roku napršelo v průměru necelých 300 milimetrů. Nejvíce srážek naopak zaznamenal Liberecký kraj, celkem 532 milimetrů. Dopady slabých dešťů zhoršily rekordně vysoké teploty a s nimi i velký odpar.
Husinec jako první česká přehrada téměř vyschl, zbylo 1,3 procenta vody
Přečíst článek →Orlík je na historickém minimu
Průtoky většiny vodních toků jsou na minimech, v některých případech jde o nejnižší hodnoty za celou dobu sledování. Většina hlásných profilů na řekách a potocích je pod hranicí sucha. Velmi nízké hladiny má řada přehradních nádrží včetně Vltavské kaskády. Symbolem letošního sucha je přehrada Orlík na Vltavě, která je na historickém minimu. Kvůli tomu se poprvé za 60 let začala upouštět Slapská přehrada.
Ve čtvrtek 8. října oznámilo Povodí Vltavy, že Husinecká nádrž na řece Blanici na Prachaticku klesla na nejnižší provozní hladinu a jako první přehradě v povodí Vltavy jí vyschl zásobní prostor. Vážným nedostatkem vody trpí i další nádrže, například Vír na Svratce, který zásobuje Brno a části Brněnska a Vysočiny. Hydrolog Jan Daňhelka pro Frekvenci 1 uvedl, že Vltavská kaskáda už omezila odtok, úplné vypuštění Slap ale nehrozí.
2Týdenní horoskop: Kdo si polepší v práci a komu se připomene minulost?670 čtenářů dnes
3Kaira Hrachovcová otevřeně o lásce: Tohle jsem ve vztahu nikdy nezažila440 čtenářů dnes
4Aleš Lehký (Lunetic): Už jsme padesátníci, na jeden večer se s Martinem zakopala válečná sekera
Půdní sucho trápí podstatnou část země, především Moravu a velkou část jižních Čech. Podle webu InterSucho bylo k 7. říjnu extrémní sucho hlavně v jižní polovině Jihočeského kraje a v částech Jihomoravského a Plzeňského kraje, Vysočiny a střední Moravy. Bez rizika sucha zůstávají jen části Ústeckého, Libereckého a Královéhradeckého kraje a Beskydy. “Právě podzemní zásoby pomáhají udržovat průtoky řek v období bez deště, jejich obnova však trvá déle než zvlhčení povrchu půdy,” upozornil hydrolog Oldřich Rakovec z České zemědělské univerzity v Praze.
Na boj se suchem chce vláda čtyři miliardy
“S experty projednáme všechna opatření, která již realizujeme, a rozhodneme o dalších krocích, které pomohou zmírnit dopady této situace,” řekl k dnešnímu jednání premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda chce na boj proti suchu včetně nových přehrad čtyři miliardy korun, uvedli v srpnu Babiš, ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala. Kabinet má projednat také speciální zákon, který vymezí 20 chystaných vodních nádrží. Jedním z prvních úkolů koalice je mapa zhruba 500 až 1000 problémových míst, odkud voda mizí nejrychleji. Sestavit ji mají ministerstva společně s ČHMÚ.
Zdroj: ČTK, Frekvence 1
