Daň pro rafinerie míří k závěrečnému hlasování, rozhodne se 24. listopadu

Martin Kupka (ODS) během svého vystoupení. Opozice usiluje o vyslovení nedůvěry vládě. Foto: Profimedia / Jakub Poláček (CNC)

Aktualizováno 15:47: Sněmovna dnes projednávání vládního návrhu ukončila a mimořádná daň pro rafinerie míří k závěrečnému schvalování. Odehrát by se mohlo už na nejbližší řádné schůzi, která začne v úterý 24. listopadu.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla, aby Sněmovna zkrátila lhůtu před třetím čtením na sedm dní. Poslanci by tak mohli o zákonu hlasovat na schůzi od 24. listopadu. Ve třetím čtení rozhodnou, které úpravy přijmou a zda předlohu schválí. Nad pozměňovacími návrhy ještě zasedne rozpočtový výbor Sněmovny, aby k nim vydal doporučení.

Vybíráme pro vás

KVÍZ: Na vlastní oči! Zkuste si 9 otázek, které potrápí vaše mozkové závity

Přečíst článek →

Důvodem pro zavedení daně je podle vlády nárůst marží rafinerií v důsledku situace na světovém trhu s ropou. Daň se bude uplatňovat za letošní a příští rok, zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Jen za letošní rok by podle ministerstva financí měla státnímu rozpočtu přinést asi 5,5 miliardy korun, výnos za příští rok bude možné zpřesnit až v roce 2027 podle vývoje cen.

Kam mají vybrané peníze jít

Schillerová potvrdila, že o daň se stát nebude dělit s kraji ani obcemi, jako je tomu u jiných daní. Výnos chce použít na kompenzaci nákladů a opatření spojených s růstem cen pohonných hmot. Zopakovala, že nejde o zisky plynoucí z inovací nebo lepšího hospodaření, ale o mimořádné výnosy, s nimiž korporace nemohly předem počítat.

Obavy opozičních řečníků ministryně odmítla a zdůraznila, že zákon je obecný a napsaný na konkrétní činnost, nikoli na konkrétní podnik. „Nic není ohroženo a ani nemůže, protože ten zisk je neočekávaný,“ uvedla. Platit by daň měly firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a které zároveň mají příjmy z rafinerské činnosti nejméně 50 milionů korun ročně. V tuzemsku dopadne zřejmě jen na rafinerie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově, které vlastní Orlen Unipetrol.

Proč opozice mluví o lex Orlen

Předseda ODS Martin Kupka míní, že jde o „lex Orlen“. Vláda podle něj zaváděním sektorových daní vytváří nepředvídatelné prostředí pro budoucí investice a zvýšení daně nakonec zaplatí lidé v rostoucích cenách. Za nespravedlivé označil i to, že se v Česku spotřebuje zhruba 60 procent doma vyrobených pohonných hmot a 40 procent se jich dováží, na dovoz ale daň nedosáhne.

Právě letí na Frekvenci 1aktualizováno před 4 min

1Víkendový horoskop: Komu přijde nečekaná zpráva a které znamení čeká velké rozhodnutí?4 410 čtenářů dnes2HOROSKOPY: Střelci, láska je mocná čarodějka. Jestli jste v jejím vlivu, budete se těžko dostávat zpět3 630 čtenářů dnes3Jako by jí z oka vypadla! Lucie Zedníčková vyvedla krásnou dceru Amélii1 690 čtenářů dnes4Sestřel Miloše! Aneb vědomostní kvíz Frekvence 1

„Česká republika to zaplatí několikrát, protože v okamžiku, kdy tímto způsobem zasáhne, omezí možnosti investovat a pro dvě české rafinerie to znamená do budoucna ztrátu konkurenceschopnosti a pochopitelně také ztrátu pracovních příležitostí. A to se dotkne logicky jak Ústeckého, tak Středočeského kraje,“ uvedl Kupka.

Tři desítky návrhů na změny, některé s daní nesouvisejí

Opozice se přihlásila ke třem desítkám pozměňovacích návrhů. Piráti chtějí snížit sazbu na 25 procent místo navrhovaných 50 procent, zároveň ale zdanění rozšířit na uhelné elektrárny. „Nemůžeme dělat, že je nevidíme. Vzrostla jim tržní cena elektřiny a uhelné elektrárny prodávají za výrazně vyšší cenu,“ řekla pirátská poslankyně Vendula Svobodová.

Poslankyně Zelených z klubu Pirátů Gabriela Svárovská a Irena Ferčíková Konečná navrhují zavést od roku 2028 trvalou daň z nadměrných zisků velkých skupin se sazbami 33 a 60 procent; do vládou navrhované rafinerské daně jejich návrh zasahovat nemá. Předseda lidoveckého klubu Marian Jurečka předložil návrhy týkající se například školkovného nebo rychlejších odpisů v zemědělství, Starostové chtějí víc zdaňovat příjmy z prodeje investičních bytů.

Žádný koaliční návrh na rozšíření daně i na jiné sektory dnes nezazněl. Předseda sněmovního klubu koaličních Motoristů Boris Šťastný uvedl, že jeho strana zatím o žádných návrzích na nové daně nebyla informována a posoudí je, až budou na stole. Ministryně financí podle něj přistupuje ke snižování deficitu komplexně a vedle úspor legitimně hledá i způsoby, jak peníze do rozpočtu získat.

Zdroj: ČTK, Frekvence 1