Vyhledávání
Vláda prodloužila cenové stropy na benzin a naftu do konce listopadu

Alena Schillerová na archivním snímku z února 2020. Ministerstvo financí dál stanovuje maximální ceny paliv. Foto: Profimedia / FOTO CNC / ALEXANDR MALACHOVSKÝ (CNC)
Maximální ceny benzinu a nafty budou platit i v listopadu. Vláda dnes rozhodla o prodloužení regulace cen pohonných hmot do 30. listopadu. Ministerstvo financí tak bude dál každý den stanovovat, za kolik nejvýše mohou čerpací stanice paliva prodávat.
Maximální ceny úřad odvozuje od cenového průměru na burze a z regulované marže obchodníků, která je stanovená na 2,50 koruny za litr paliva. Stejný systém zavedl stát už na jaře. Součástí opatření je i snížená spotřební daň na naftu: místo původních 9,95 koruny stát vybírá 8,011 koruny za litr. U benzinu zůstala daň beze změn.
Soudy řeší desítky stížností na komunální volby, přezkoumají i Liberec
Přečíst článek →Důvodem prodloužení je podle vlády vývoj cen, které se v říjnu nezměnily. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že nafta se v Česku drží mezi nejlevnějšími v Evropské unii.
Ropa se vrátila nad 110 dolarů za barel
Analytici oslovení ČTK označili krok za logický. „Situace na trhu se během října nezlepšila, spíše naopak. Ropa Brent se dostala nad 115 dolarů za barel a velkoobchodní ceny nafty se stále drží poblíž letošních maxim. Do toho se znovu vyostřuje geopolitická situace hned na několika frontách a prodražuje se přeprava ropy. V takovém prostředí by zrušení regulace mohlo znamenat další zdražování na čerpacích stanicích, a to zejména u nafty,“ vysvětlil analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Podobně situaci vidí hlavní ekonom Portu Jan Berka. „Ceny ropy opět rostou a vrátily se nad hranici 110 dolarů za barel. Rizika dalšího vývoje přitom směřují spíše k vyšším než nižším cenám. V takovém prostředí lze jen stěží očekávat, že vláda přistoupí ke zrušení cenového stropu,“ řekl. Dodal ale, že opatření nedokážou případnému dalšímu růstu cen zcela zabránit.
Bez nižší daně by nafta stála přes 50 korun
Pro řidiče je podle analytiků zásadní právě snížená spotřební daň. Bez ní by se litr nafty podle Lajska prodával za více než 50 korun. Hlavní ekonom Electree a FinGO Petr Zámečník upozornil, že nižší daň uleví hlavně dopravcům a zbrzdí zdražování finálního zboží v obchodech. Ocenil také, že cenové stropy vycházejí z tržních principů, a nehrozí tak cenový šok po skončení regulace. „Dopad na státní rozpočet bude přitom minimální, protože výpadek ze spotřební daně kompenzuje vyšší výnos DPH z dražších paliv,“ dodal.
Analytici zároveň varují, že regulace není dlouhodobé řešení. „Stát nemůže donekonečna určovat ceny bez ohledu na to, za kolik čerpací stanice paliva nakupují. Zastropování marží může některým provozovatelům, zejména ve městech a na dálnicích, výrazně zkomplikovat podnikání, protože jejich náklady jsou vyšší a prostor pro promítnutí do cen omezený. V krajním případě se tak může stát, že některé stanice budou na prodeji paliv prodělávat,“ popsal Lajsek. Podle něj by proto vláda měla dopady opatření průběžně vyhodnocovat.
Zdroj: ČTK, Frekvence 1








