Dlouhodobá hospitalizace psychicky nemocných je nevýhodná, tvrdí vědci

Podle studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) je dlouhodobá hospitalizace v psychiatrických nemocnicích dražší než služby komunitních center. Roční péče v psychiatrické nemocnici stojí o desítky tisíc korun více oproti systému využívajícím komunitní služby. Studii otiskl prestižní odborný časopis The Lancet Psychiatry, informoval ČTK mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Dle studie je také řada pacientů dlouhodobě hospitalizována jen proto, že neexistují jiné služby, které by jim umožnily žít v přirozeném prostředí.

Vědci z NUDZ a jejich kolegové z King’s College London, z českých psychiatrických nemocnic a českých komunitních služeb pro lidi s duševním onemocněním sledovali v průběhu jednoho roku fungování, kvalitu života a nákladnost péče o lidi s psychotickým onemocněním.

“Při započítání rozdílů mezi jednotlivými pacienty na začátku studie a při sledování kvality života a nákladů souvisejících s onemocněním se zjistilo, že mezi lidmi, kteří byli na počátku studie v psychiatrických nemocnicích, a lidmi, kteří byli v komunitních službách, je pouze nevýznamný rozdíl v kvalitě života v průběhu roku, ale velmi vysoký rozdíl v nákladech na onemocnění,” uvedl jeden z autorů studie, vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie NUDZ Petr Winkler. Rozdíl v nákladech činil v průměru zhruba 8 tisíc eur (zhruba 200 tisíc Kč) ročně.

Studie je překvapivá tím, že ukazuje, jak velký je překryv mezi pacienty v psychiatrických nemocnicích a pacienty v komunitních službách co do závažnosti jejich onemocnění.

“Ukázalo se, že lidé jsou hospitalizováni v psychiatrických nemocnicích nikoli proto, že by jim to klinicky prospívalo nebo to bylo nutné, ale prostě proto, že v daném místě buď neexistují jiné služby, které by jim umožnily žít v jejich přirozeném prostředí, nebo tyto služby existují, ale nejsou správně využívány,” dodal Winkler.

Podle vědců mohou lidé se závažným duševním onemocněním žít kvalitní, šťastný a naplňující život ve svém přirozeném prostředí, a to dokonce i poté, co byli před tím dlouhodobě hospitalizováni v lůžkových psychiatrických zařízeních.

“Například ve Finsku byli v rámci reformy psychiatrické péče propuštěni lidé i po více než 20 letech. Tito lidé, kteří ani nevěděli, jakou měnou se ‘tam venku’ platí, se zvládli s pomocí komunitních služeb úspěšně začlenit do společnosti a byli zde šťastnější a fungovali lépe než v psychiatrické nemocnici,” doplnil lékař.

Překonat mezeru ve službách v Česku se snaží reforma psychiatrické péče, která mimo jiné usiluje právě o vybudování sítě komunitních zařízení.

Zdroj: ČTK