Vyhledávání
5. září začala pouť unikátní sondy Voyager 1. Ve vzdálené budoucnosti může být jediným důkazem o naší existenci
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
Není tak ikonická jako jiná zařízení vesmírné agentury NASA. Ani si s ní nespojíme jméno astronauta. Sonda Voyager 1 je ale naprostým technickým unikátem a ve vzdálené budoucnosti může být jediným důkazem o naší existenci. Pouť sondy začala 5. září 1977.
Konstruktéři NASA o jejím poslání hovořili jako o klepání na bránu věčnosti. Původním záměrem této vesmírné mise bylo zkoumání čtyř planet: Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Vědci o nich na konci 70. let ale věděli velice málo. Pokud to dnes zjednodušíme, obecně se vědělo, že jsou tyto planety tvořeny vodíkem, héliem a trochou metanu. Vědělo se například, že na Jupiter fouká a má hrubou skvrnu. I když vědci planety zkoumali nejlepšími dalekohledy na zemi, i tak viděli jen rozostřené skvrny. V případě Uranu a Neptunu jen malé modré tečky.
Astronomové se dosud v popisování vesmíru řídili sadou teorií se spoustou neznámých. Jejich hnací silou byla ale vždy zvědavost. Než se k obloze zvedlo unikátní zařízení, zabralo konstruktérům pět let, aby vytvořili půl metru vysokou sondu s průměrem necelých dvou metrů. Výsledný desetiboký hranol byl osázen speciálními anténami, kamerami, spektrometrem a čidly magnetometru. Sondu vážící původně 815 kilogramů řídí zdvojený palubní počítač. Data zaznamenává do magnetopáskové paměti. Systém motoru pohání zásoba hydrazínu a řízení sondy pak zajišťuje pozemní řídící středisko v americké Pasadeně.
29. května padla Byzantská říše. Pro Osmanskou říši to byl počátek zlatého věku
Přečíst článek →Tehdejší astronomové využili pro misi příznivého uspořádání planet. Jupiter, Saturn, Uran a Neptun byly v řadě za sebou. Úspěch mise pak umožnil gravitační manévr. Při průletu okolo Jupiteru, to bylo po dvou letech od startu, si sonda pomohla jeho obvodovou rychlostí a část této energie použila k dalšímu letu do hlubin vesmíru.
O rok později sonda proletěla kolem Saturnu. První část mise byla úspěšná a na zemi bylo doručeno 34 tisíc snímků. Na nich byly zachyceny netušené detaily vzdálených planet. Sonda Voyager 1 se cestou Sluneční soustavou postupně vzdalovala od země, až se v únoru 1998 ocitla 10 miliard kilometrů od Slunce a stala se tak nejvzdálenějším lidským výtvorem ve vesmíru.
2HOROSKOPY: Býci, rodinné záležitosti jsou u vás na prvním místě, když jde o peníze, špatně slyšíte 2 660 čtenářů dnes
3Tereza Mašková a Václav Noid Bárta spojili síly v emotivním duetu2 160 čtenářů dnes
4Vztah byl špatný, přesto se vám stýská. Proč mozek idealizuje bývalé partnery
Srdcem celé sondy je zlatá deska. Sonda je ve vesmíru kvůli výzkumu, ale podle vědců a konstruktérů je jakousi krví nahrávka a vzkaz lidstva, který letí vesmírem. Je to pozdrav případným mimozemským civilizacím. Takový sofistikovanější vzkaz v lahvi vhozený do oceánu. Na kovové gramofonové desce je zaznamenáno 115 obrázku v analogovém formátu. 55 pozdravů v různých jazycích světa, 35 přírodních i umělých zvuků a 27 záznamů hudby. Součástí disku je i jehla na přehrání. Obrázek o původu sondy a poloha Země ve Sluneční soustavě. Mezi pozdravy je i krátký vzkaz v češtině.
Komunikace sondy se zemí by měla pokračovat až do roku 2025. Jeho termoelektrické generátory už nebudou dodávat dostatečné množství elektrické energie pro přenos dat k zemi a pro provoz svých vědeckých přístrojů. Vzkaz pro případné mimozemské civilizace ale vesmírem poletí dál.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.
