Hladovkou k hezčí postavě? Čím dál tím více lidí holduje půstu

26. října 2019·Životní styl·Karolína Stránská

Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock

Můžeme věřit blahodárným účinkům půstu? Tato nyní módní praxe slibuje očistu těla a otevřenost ducha. Názory na půst jsou rozdílné - pro někoho to je terapie, pro jiné podfuk, píše francouzský týdeník L´Express.

Šestapadesátiletá Françoise si půst, který praktikuje každý týden už dva roky, nemůže vynachválit. “Půst byl vnitřní revolucí. Ten den cítím, jak je moje tělo lehčí a očišťuje se od prohřešků, jichž jsem se dopustila během týdne,” říká. Půst je podle ní také účinný prostředek ke znovunabytí lehkosti ducha. “Během toho dne řeším problémy, které mě čekají, nebo od sebe získávám odstup. Je to téměř jako meditace,” dodává.

Podobná praxe láká mnoho lidí. V Německu luxusní zařízení, jako je Buchingerova klinika u švýcarských hranic, předepisují týdenní nebo ještě delší hladovky doplněné vymýváním střev, aby se organismus očistil a zbavil toho, co stoupenci půstu označují za toxiny.

Po několika dnech bez jídla proběhne v organismu změna metabolismu. “Aby tělo vyrovnalo to, že nedostává výživné látky, začíná čerpat v zásobách glukózy. Pak se pouští do tukových zásob,” říká gastroenterolog a hepatolog Patrick Mamou. “Ketonová tělíska zamezí pocitu hladu a stimulují mozek,” dodává.

Doktor Mamou však varuje: “Způsoby očisty těla jsou velký podfuk a mohou být nebezpečné.” Dosud neexistuje žádná vědecká studie, na jejímž základě by bylo možno dospět k závěru, že půst má terapeutické či preventivní účinky, připomíná francouzské ministerstvo zdravotnictví.

Půst znamená, že do těla se nedostanou špatné potraviny, které lidé někdy rádi konzumují, ale ani ty zdraví prospěšné. Jestliže jíme vyváženě, není žádný důvod k tomu, abychom se postili, zdůrazňuje nutriční poradkyně Adélaïde d’Abovillová. A to už nemluvíme o dopadu půstu na psychiku. “U osob trpících poruchami příjmu potravy může hladovka aktivovat nebo zhoršit kompulzivní chování,” uvádí.

Podle doktora Mamoua může být půst zajímavý u některých chorob, ale pro zdravého člověka nemá žádný význam. “Organismus je dobře uspořádán. Trávicí soustava neustále pracuje na přirozené očistě těla,” doplňuje Adélaïde d’Abovillová.

Trávicí soustava je jako továrna, kde všechno, játra, střeva, žaludek a slinivka břišní, dělá svou práci, připomíná doktor Mamou. Není nijak zapotřebí přivádět to vše do stresu, když systém pracuje tak jak má, uvádí. Odmítá používat termín toxin. “Toxiny jsou mikrobi, kteří se uvolňují z potravin, které například nejsou čerstvé. To způsobuje gastroenteritidu. Tělo produkuje odpad, který vychází v podobě exkrementů a moči. Tato přirozená očista je právě půstem narušena. Když tělo nedostane vodu nebo potravu, práce trávicí soustavy se zastaví a to brání organismu odstraňovat odpad z těla. Je to kontraproduktivní,” říká Mamou.

Přirozeným způsobem se postíme, když spíme. “Anglické breakfast (snídaně) znamená vlastně přerušení půstu,” upozorňuje Mamou. Spontánní samoregulace vzniká při nemoci nebo po těžkém jídle. Tělo je schopno samo poznat své potřeby, dodává.

Hladovku však hlásá náboženství. Půst o ramadánu trvá 29 až 30 dní. Velikonoční půst je obdobím abstinence a trvá 40 dní, největší židovský svátek Jom kipur trvá jeden den. Nicola Böllingová v tom spatřuje další důkaz prospěšnosti diety. “Je to jeden z pilířů duchovna. Je to způsob, jak se soustředit na sebe, získat si odstup a očistit ducha. Není nic výjimečného na tom, že po půstu se někteří věřící rozhodují ve významných věcech, které změní jejich životní cestu,” soudí.

Životní styl - další články

Doporučujeme