SEBEPOSÍLENÍ: Čtěte, jak si zkvalitnit život!

Jak si zvýšit sebevědomí! 7 signálů, že ztrácíme sebevědomí! Dva praktické tipy na zvýšení sebevědomí? Že už jste takových článků četli desítky? Možná se pletete! Nicméně jeden z takových článků vám právě nabízí rádio Frekvence 1.

• Ze sebevědomí se stal slušný obchodní artikl, kde kdo má zaručené rady jak, ale bohužel, efekt je žádný nebo minimální. A původní význam slova sebevědomí zanikl v pouťových heslech.
• Sebevědomím se vždy rozumělo především umění sebereflexe, schopnost zdravě a bez zbytečného kritického sebehodnocení nahlížet sebe sama. Vliv na racionální sebeuvědomění mají i tři vnější faktory, které, pokud jsou vybalancované, přinášejí do našich životů harmonii a tím i posilují kvalitní vztah sám k sobě.
• Obrazně řečeno, představte si velmi zjednodušený model trojnožky: Rodina – zdraví – zaměstnání! Pokud jsou všechny tři nožičky pevné, sedíte stabilně, pokud je jedna noha v nepořádku, ještě dokážete udržet rovnováhu, ale dvě nohy v nepořádku znamenají disbalanci a naraženou kostrč.
• Člověk 21. století slábne, přestává věřit sám sobě, svým schopnostem, potřebuje posílení, sebeposílení. Jak to ale udělat? Lze vůbec posílit se na duchu bez prášků či flašky vína?

Sebeposílení

Existují odborné postupy, jak dosáhnout u člověka posílení slabých stránek. Těmto měkkým dovednostem, soft skills, je dobré věnovat se trvale, trénovat každý den pozitivní vnímání sama sebe, pozitivní hodnocení. Neobracet se na vnější stimuly a hodnocení, které přichází zvenčí. Naučit se být sami sobě kritiky i obdivovateli. Když si člověk začne věřit, alespoň v několika oblastech, jednodušeji dokáže říci ne, odmítnout, co mu nepřináší do života energii a naplnění.

Sebeposílení je potřeba zvláště, když pracujeme dlouhodobě na něčem, co vyžaduje intentenzivní a soustavné soustředění a úsilí. Platí to dvojnásob pro činnosti, u kterých se nám nedostává povzbuzující zpětné vazby. Lapidárně řečeno, pořád vás někdo buzeruje a chvály málo. Může to být projekt, na kterém vám opravdu záleží, ať je v pracovní či osobní rovině.

Myšlenky, které si pouštíme hlavou, jsou velmi důležitou součástí sebehodnocení. Ovlivňují naši motivaci, koncentraci a vytrvalost. Podstatnou roli v sebeposilování hraje i vnitřní dialog. Často k sobě hovoříme v demotivují intenci: „Jsem k ničemu, tohle nemá smysl, nic nedokážu“, místo abychom sami sebe povzbuzovali větami typu: „Jde mi to skvěle, umím a těším se na výsledek“. Podrýváme své ego a vytváříme v hlavě ideální podmínky pro rozvoj emočních komplexů, a tím se dostáváme do negativní spirály, která může vyústit v depresi.

Jak na věc:

1. Zapojujte se do činností s pozitivním důsledkem, čehokoliv, co vás nakopne, baví a přinese uspokojení.
2. Snažte se, alespoň ve volném čase, obklopit lidmi, které máte rádi, a s nimiž máte společné zájmy.
3. Abyste aktivovaly pozitivní spirálu a posilovali se, vyhledávejte takových činností co nejvíc.
4. Mějte se rádi, pěstujte sebelásku a to tak, že budete vždycky pracovat na jedné oblasti, ve které se chcete zlepšit. Budete mít ze sebe radost a to je velmi důležité pro sebeposílení.

Sebeláska

Také jste v dětství slýchali, že sebechvála smrdí, ale falešná skromnost taky. Správná sebechvála je krok k sebelásce. Člověk, který si je vědom svých schopností – všichni je máme, jen si to dost často neuvědomujeme – je umí využívat ve svůj prospěch, je spokojený a přející. Tím, že si váží sám sebe, neubližuje si ani mentálně či emociálně a nemá potřebu ubližovat ostatním.

Nedávnou jsem spolupracovala s jedním významným českým deníkem, připravovala jsem odborné komentáře k příběhům čtenářek, které se na stránkách svěřovaly se svými životními příběhy. Byla jsem zhnusená, kolik zlých a záporných připomínek plných jedovatých hodnocení a kritiky jsou lidé schopní. Tolik negace a útoků, soustředěných na jednom místě, jsem dlouho nečetla. Tak nějak mě nepřekvapilo, kolik nenávisti v sobě lidé drží, a co je horší, vůbec o tom netuší, je pro ně zcela běžnou součástí života šířit komunikační viry. Přitom žádný z komentářů nebyl konstruktivní, naopak, jednalo se o vzteklé kousance a plané štěkání.

Žárlivost, závist a kritika, jsou velmi silné emoční komplexy a pro člověka je mnohem jednodušší kopnout si do někoho, kdo se nemůže bránit. Trapas na druhou je, že příběhy byly většinou smutné a ženám, které je psaly, opravdu není co závidět.

Pomlouvání a odsuzování se stalo hlavním proudem lidské komunikace. Proč? Lidé jsou vystrašení a vnitřně se trápí, nevědí jak pomoci sami sobě a tak radši plivou jed kolem sebe. Jak můžeme mít rádi druhé, když nemáme rádi sami sebe?

Jak na věc:

1. Je dobré přestat šířit negace a mlátit se uvnitř vlastní hlavy. Pokaždé když vypustíme jakýkoliv informační virus, nakazíme jím i sami sebe.
2. Každý mentálně zdravý člověk se, při troše dobré vůle, může lehce zbavit negativních myšlenek, chce to však soustředěný trénink, nejlépe s odborným doprovodem. Být lepším člověkem, naučit se mít rád a žít život, jaký chcete žít lze začít v každém věku.
3. Pusťte se do sebevzdělávání a osobního rozvoje, uvidíte proměny i kolem sebe. Možná přijdete o pár „přátel“ a lidé kolem ponesou s nelibostí, že se na vás už nedá štípat dříví, že máte vlastní názor, že dokážete říct ne. Vaše životno odkryje mrtvolno všech kolem vás.
4. Začněte u sebe. Budete se divit, jak se vám uleví!

To, kdo jste, to, co děláte, začíná právě teď

Životní styl - další články