Ženy do politiky nechtějí. Je špinavá!

8. dubna 2015·Životní styl·Luboš Procházka

V České republice hoří spor o kvótách a to přesto, že řada oblastí společenského života kvóty zná. Podle průzkumu, který realizovala nezisková organizace Forum 50% ve spolupráci s oddělením gender a sociologie AV ČR, se většina respondentů domnívá, že zastoupení žen v politice je nedostatečné a 62 % si myslí, že je potřeba vstup žen do politiky aktivně podporovat. Nástrojem, který funguje napříč Evropou, jsou právě kvóty.

Co zajímavého průzkum přinesl? Podle průzkumu by např. zavedení kvót pro ženy do volených politických funkcí podpořilo 38 % dotázaných (39 % žen a 26 % mužů). Dále se v průzkumu ukázalo, že schopnost „být politikem“ není považována za ryze mužskou vlastnost. Naopak ženy by uvítaly další ženy v politice:

Pokud jde o hodnocení schopností mužů a žen zastávat politické funkce na jednotlivých úrovních politiky, jednoznačně převažuje názor, že se pro politiku hodí muži i ženy ve stejné míře. Ženy se častěji klonily k názoru, že pro danou úroveň politiky mají obě pohlaví stejné předpoklady, zatímco muži měli tendenci spíše upřednostňovat muže, a to zejména na krajské a vrcholné úrovni. K názoru, že mají muži a ženy stejné předpoklady pro výkon politických funkcí, se klonili spíše lidé s vyšším vzděláním, mladší respondenti a také lidé, kteří se pravidelně účastní voleb.“

Z průzkumu je patrné, že potřeba žen vidět své zástupkyně i na rozhodovacích pozicích je silná. Tato potřeba je také logická. Vychází ze skutečnosti, že ženy a muži žijí jiné životy a tak je logické, že situaci žen a jejich životů lépe pochopí ženy, které mají obdobnou zkušenost, případně muži, kteří mají stejné zkušenosti, například s péčí o děti.

Nezisková organizace Fórum 50% dlouhodobě upozorňuje na fakt, že ženy se čím dál tím častěji v politice angažují, a to na nižších úrovních, tedy v komunální politice. Zároveň řada největších politických stran má i silnou ženskou členskou základnu. Tyto ženy pracují ve výborech, na místní úrovni a v administrativní části.

Pokud je tedy dost žen v politice, co jim brání v tom, aby se angažovaly na národní úrovni? Podle jmenovaného průzkumu to jsou překážky shodné s trhem práce: „Pokud jde o bariéry uplatnění žen v politice, nejčastěji se lidé shodovali, že ženám brání rodinné povinnosti, dále tradice i to, že muži mezi sebe ženy nepustí. O tom, že za nízkým zastoupením žen v politice stojí především nezájem žen a o tom, že se do politiky nehodí, jsou naopak přesvědčení hlavně muži a lidé s nižším vzděláním. Ženy se pak častěji než muži domnívají, že za jejich podreprezentací stojí různé mechanismy, kterými jsou z možnosti aktivní politické participace vylučovány. Muži a lidé s nižším vzděláním jsou tedy celkově více nedůvěřiví vůči schopnostem žen uplatnit se v politice a významně častěji spatřují problém v samotných ženách. Naopak ženy a lidé s vyšším vzděláním spatřují příčinu nízkého zastoupení v politice mnohem častěji v tom, že jsou z politiky různými způsoby vylučovány.

A jak na obdobné průzkumy reagují politici a političky? Ministerstvo vnitra ČR chystá novelu volebního zákona, který by zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách řešil. Stejně tak samotné strany začínají systém kvót zavádět, nejnověji ČSSD. Kromě kvót je ovšem také důležité diskutovat, jak samotné politické strany zohledňují potřeby svých kolegyň, tedy zda dbají na to, aby např. důležitá jednání probíhala během dne, nikoliv po nocích.

 

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Životní styl - další články

Doporučujeme