Ústavní soud potvrdil hlukové limity, zůstávají beze změn

Senátorka Jitka Seitlová patřila k navrhovatelům zrušení nařízení o ochraně před hlukem. Foto: Profimedia / (CNC)

Hlukové limity v Česku zůstávají beze změn. Ústavní soud dnes v Brně zamítl návrh skupiny 14 senátorů na zrušení vládního nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nařízení je podle soudu v souladu s ústavním pořádkem i se zákonem. Pravidla, podle kterých se posuzuje hluk z dopravy u domů a bytů, tak platí dál ve stejné podobě.

Senátoři poukazovali na to, že povolené limity hlukové zátěže se postupně zvyšují, zatímco míra ochrany před negativními účinky klesá. Navrhli proto zrušit nařízení jako celek. Vykazuje prý tolik nedostatků, že „zbourání staré stavby a postavení nového domu se jeví jako ekonomičtější postup než oprava mnoha nedostatků“. Alternativně žádali zrušit alespoň část přílohy, která obsahuje korekce pro stanovení hlukových limitů.

Teď nejčtenější v Zprávy

Husinec jako první česká přehrada téměř vyschl, zbylo 1,3 procenta vody

Přečíst článek →

Soud ale dospěl k opačnému závěru a ocenil, že současná úprava je přehlednější a jednodušší než ta předchozí. „Podle ÚS vláda při přijetí hlukového nařízení nastavila takovou rovnováhu mezi protichůdnými zájmy, kterou považuje za spravedlivou. Limity jsou použitelné pro hodnocení všudypřítomného hluku v různých vymezených oblastech a za různých podmínek a jsou v korelaci se známými účinky hluku na jednotlivce i veřejnost,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Dity Řepkové.

Další povolování hluku už bude mít mantinely

Ústavní soudci zároveň upozornili, že opakované rozvolňování limitů vytváří riziko postupného oslabování ochrany před nepříznivými účinky hluku. Při každé další změně bude podle nich nutné důsledně poměřovat zájem na rozvoji infrastruktury s právem na ochranu příznivého životního prostředí.

„Vláda si musí být vědoma nových vědeckých přístupů a poznatků, které hovoří o negativním důsledku vysokého hluku na životní prostředí i lidské zdraví, a to nejen fyzické, ale i mentální,“ uvedla Řepková. Limity jsou podle ní už teď hraniční a případné další rozvolnění by vláda musela důkladně zvážit a rozumně obhájit.

Právě letí na Frekvenci 1aktualizováno před 1 min

1HOROSKOPY: Býci, budete se nacházet pod větším tlakem. Nenechte se unést hněvem210 čtenářů dnes2Sylvester Stallone popsal drsný konflikt s Richardem Gerem: Skončilo to fyzickou potyčkou50 čtenářů dnes3Ewa Farna a Martin Chobot se rozešli. Sousedé popsali, co se dělo před oznámením4Sylvester Stallone o triumfu Rockyho: Místo radosti jsem po Oscarovi cítil smutek

Rozhodovalo plénum, tedy všech 15 soudců a soudkyň. Dva z nich, Josef Baxa a Lucie Dolanská Bányaiová, nesouhlasili ani s výrokem, ani s odůvodněním. Hluk je podle nich průvodním znakem moderní civilizace, jeho nepříznivé účinky ale lze omezovat. „Technologie se neskutečným způsobem proměnily, nabízí více možností se vypořádat s hlukem. Je to jistě nákladné, ale nikoliv nemožné. Jenže rozvolnit limity je samozřejmě snazší,“ napsali v odlišném stanovisku.

Senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) nález respektuje. Řekla ČTK, že je třeba se dál snažit o snižování hlukové zátěže, a varování soudu před dalším rozvolňováním přivítala. „To je jedna z dobrých zpráv,“ reagovala. Právního zástupce senátorů Pavla Uhla nejvíce mrzelo, že soud nepoložil předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU.

Kolik decibelů musí snést lidé u silnic

Nařízení stanovuje různé limity pro jednotlivé druhy chráněného prostoru a zvlášť pro denní a noční dobu. Záleží také na tom, zda jde o dopravní stavby umístěné a povolené před 1. lednem 2001, nebo později. Od 1. července 2023 se limity v některých kategoriích zvýšily o pět až 13 decibelů. U dálnic, silnic a dalších pozemních komunikací umístěných a povolených před rokem 2001 vzrostl denní hygienický limit z 60 na 68 decibelů.

Zdroj: ČTK, Frekvence 1