Vyhledávání
Je deset medailí hodně nebo málo? Poslechněte si, co si myslí sami olympionici
Záznam rozhovoru
Jediného vítěze měla Česká republika v samostatné historii pouze v roce 2004 v Aténách, kde triumfoval desetibojař Roman Šebrle. I v Riu se ale ukázalo, jak tenká je hranice mezi úspěchem a neúspěchem. Kdyby si bronzový vodní slalomář Jiří Prskavec nepřipsal dotyk branky, kdyby stříbrný rychlostní kanoista Josef Dostál měl ve finále jinou dráhu a nenahrál soupeři, stali by se olympijskými vítězi a hodnocení by vypadalo jinak…
Pak by český tým v medailové bilanci nefiguroval až v páté desítce. Deset cenných kovů – zlato, dvě stříbra a sedm bronzů – neznamená propadák, k dalším pěti medailím totiž nebylo ze čtvrtých míst daleko. A hned několik hvězd dokázalo po zdravotních problémech zazářit. Stříbrný biker Jaroslav Kulhavý měl zlomenou ruku, bronzová oštěpařka Barbora Špotáková zase nohu. Bronzový skifař Ondřej Synek se potýkal s vážnými potížemi zad. Překážkářku Zuzanu Hejnovou trápila achillovka, přesto skončila těsně pod stupni vítězů.
Objevily se i výpadky adeptů na cenný kov. Sportovní střelci nezískali medaili po sedmi letních olympiádách v řadě, i když Kostelecký k ní měl blízko. Adéla Bruns nebyla v takové formě jako před čtyřmi lety, víc se čekalo od kanoisty Martina Fuksy, skifařky Miroslavy Topinkové Knapkové, deblkanoistů a kajakářky Kateřiny Kudějové, oštěpařů a možná i mílaře Jakuba Holuši. Neúspěch zažili plavci, když se ani jeden nedostal z rozplaveb.
