Dnes se pálí čarodějnice: Víte, kdy proběhl poslední skutečný proces v Evropě?

Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock

Ačkoli se většině z nás jistě 30. dubna vybaví křesťanské procesy s čarodějnicemi, původ tohoto svátku sahá mnohem hlouběji do historie. Už naši pohanští předkové oslavovali o poslední dubnové noci plodnost, zapalovali ohně a věřili, že v tento čas jsou nadpřirozené síly obzvlášť silné.

S rozmachem křesťanství mezi lidmi rostl i strach z ďábla. Proti černé magii se cítili naprosto bezmocní, a tak se upínali k pomoci boží a drobným rituálům. Lidé věřili, že právě Valpuržina nebo také Filipojakubská noc byla časem, kdy byly pekelné síly nejsilnější. A museli se jim proto obzvlášť bránit.

Podle pověstí se měly čarodějnice z celého světa slétat jednou za rok na noční sabaty, kde představovaly ďáblům nové členky, obětovaly a prováděly temné rituály. Tyto ženy údajně tančily kolem ohňů a na svá temná setkání přilétávaly na košťatech.

Vybíráme pro vás

Popel z "pálení čarodějnic" má očistný význam, říká numeroložka. Jaké jsou další tradice Filipojakubské noci?

Přečíst článek →

Lidé se báli, že při přeletu nad jejich obydlími nebo pozemky vypouštějí čarodějnice zákeřné kletby, ničí jim úrodu, moří dobytek a samotné obyvatele připravují o rozum. To samozřejmě nemohli nechat jen tak. Na obranu si rychle vytvořili celou řadu rituálů, které je měly chránit.

Právě letí na Frekvenci 1aktualizováno před 3 min

1Malý návrat v čase: Jiří Korn zveřejnil vzácnou fotografii s dcerou10 tis.+ čtenářů dnes2HOROSKOPY: Blíženci, do lásky je třeba vložit trochu osobnosti4 020 čtenářů dnes3Týdenní horoskop: Kdo zazáří v práci a komu zamotá hlavu láska?3 180 čtenářů dnes4Lucie Vondráčková: Soňa z Ulice je pěkná svině. Ale má Achillovu patu

Svá obydlí například kropili svěcenou vodou, aby na ně satanské kletby nemohly platit. Před vrata lidé vpichovali větve s pichlavým trním a pod drny trávy ukládali vejce. Dnes nám již tyto tradice mohou připadat spíš úsměvné, kdysi se však braly smrtelně vážně.

Mladí hoši ze sousedství zapalovali košťata a vyhazovali je co nejvýše do výšky, aby v černé noci osvětlili okolo prolétávající čarodějnice a snad i některou srazili k zemi. Protože v tento den strach z čarodějnic obzvlášť sílil, vyžádali si také vyděšení obyvatelé řadu hrdelních procesů s podezřelými ženami.

Poslední známý evropský proces s domnělou čarodějnicí přitom vůbec neproběhl tak dávno, jak bychom si mohli myslet. Došlo k němu v jisté belgické vesnici v roce 1950 a obviněnou byla Martha Minnen. Na rozdíl od většiny jejích “kolegyň” však Martha dopadla dobře a nechali ji žít. Na různých místech světa je však obvinění z čarodějnictví ještě dnes prakticky jasným rozsudkem smrti.