Firmy budou moci sestřelit drony nad elektrárnami, návrh míří na vládu

Firmy budou moci sestřelit drony nad elektrárnami, návrh míří na vládu

Ministr Lubomír Metnar na tiskovém vystoupení (archivní foto) Foto: Profimedia / David Malik (CNC)

7. listopadu 2026·Petr Král

Vláda v pondělí projedná návrh ministerstev vnitra a dopravy, podle kterého by provozovatelé kritické infrastruktury mohli za stanovených podmínek zamezit letu cizích bezpilotních letadel nad svým chráněným areálem. V krajním případě by drony mohli i zničit. O vymezení zvláštních chráněných prostorů by provozovatelé museli nejprve požádat, zasahovat by pak směli jejich proškolení zaměstnanci.

Podle dřívějších informací ministerstva dopravy by se úprava mohla týkat například mezinárodních letišť, energetických uzlů či jaderných elektráren. Bezletové zóny nad objekty kritické infrastruktury by podle návrhu vyhlašoval po dohodě s dalšími subjekty Úřad pro civilní letectví.

V současnosti může bezpilotní systém eliminovat jen policie nebo armáda. S ohledem na vysoký počet objektů kritické infrastruktury je ale jejich reakční doba omezená. Zkušenosti ze zahraničí podle předkladatelů návrhu ukazují, že právě rychlost zásahu je při ochraně takových areálů klíčovým faktorem.

Oprávnění zasáhnout proti dronu by kromě zaměstnanců provozovatelů získali také příslušníci zpravodajských služeb, vězeňské služby nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů. Pravomoc by měli i hasiči, a to při záchranných pracích v situaci, kdy dron přímo ohrožuje bezpečnost záchranářů nebo letecké techniky. Policistům a vojenským policistům úprava podmínky pro zásah zjednodušuje.

Nejdřív výzva k odletu, pak zásah

Zaměstnanci firem, které budou chtít nebezpečný dron nad svým objektem zlikvidovat, budou muset být proškoleni a mít potřebné vybavení. Pokud to situace dovolí, musí provozovatele dronu nejprve varovat a vyzvat ho, aby s ním odletěl. Teprve když pilot nezareaguje nebo bude hrozit přímé nebezpečí, budou moci zasáhnout.

Návrh vychází z předpokladu, že už samotná přítomnost bezpilotního letadla ve vymezeném prostoru je kvůli zákazu ohrožením kritické infrastruktury. „Pro subjekty kritické infrastruktury platí, že návrhem se pouze konstituuje oprávnění zamezovat letu bezpilotního letadla, nikoliv taková povinnost. Subjektům kritické infrastruktury tak nevzniká žádná povinnost nakupovat nákladnou detekční a eliminační techniku,“ uvedlo ministerstvo vnitra v návrhu.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v úterý na jednání sněmovního bezpečnostního výboru řekl, že úprava má jednoznačně vymezit oprávnění policie zasahovat proti dronům a rozšířit možnosti ochrany strategických objektů. Dodal, že před týdnem podepsal zakázku na nákup protidronové techniky a obdobné nákupy očekává i v dalších letech.

Ministerstva se neshodla na tom, kdo smí zasahovat

Na vládu míří návrh s několika rozpory. Ministerstvo zemědělství a další subjekty nesouhlasí s podmínkou, aby zásah prováděli výhradně vlastní zaměstnanci objektu – ostrahu v praxi běžně zajišťují soukromé bezpečnostní služby. Další připomínky směřují k tomu, že zásah je možný pouze nad perimetrem kritické infrastruktury a že úprava neumožňuje rušení příslušné části rádiového spektra, které by zabránilo letu dronu ještě před doletem k areálu. Kritici také postrádají zakotvení odpovědnosti pilota dronu za případnou škodu.

Jedním z letošních incidentů s drony bylo květnové narušení provozu pražského letiště, kdy se bezpilotní prostředek neoprávněně pohyboval v bezletové zóně. Podobné případy zaznamenala v posledních měsících i řada dalších evropských zemí.

Zdroj: ČTK, Frekvence 1