Vyhledávání
V prvních hodinách voleb hlasovalo deset až 15 procent voličů
Volební urny v volební místnosti. Komunální volby se konají v pátek a v sobotu. Foto: Profimedia / Jan Handrejch (Borgis)
Aktualizováno 17:47: V prvních dvou až třech hodinách obecních a senátních voleb přišlo hlasovat v průměru deset až 15 procent voličů. Odvolil i prezident Petr Pavel, který kvůli tomu přerušil dovolenou v Maroku.
Lidé dnes a v sobotu 10. října vybírají nové zastupitele měst a obcí, ve třetině volebních obvodů se zároveň koná první kolo voleb do Senátu. V prvních dvou až třech hodinách hlasování dosáhla účast v průměru deseti až 15 procent, tedy podobně jako v předchozích komunálních volbách spojených s výběrem třetiny horní komory. Vyplývá to z vyjádření volebních komisařů, zástupců radnic a krajů, které oslovila ČTK.
Nejvyšší zájem hlásí Plzeňsko a Olomoucko
Vyšší účast zaznamenaly zatím Plzeňský a Olomoucký kraj, kde se místy přibližovala 20 procentům. V Plzeňském kraji se pohybovala mezi deseti a 18 procenty, v Horské Kvildě na Šumavě, kde se sedmičlenné zastupitelstvo vybírá z jediné kandidátky s devíti jmény, odvolila zhruba čtvrtina z 56 voličů. V Olomouckém kraji byla k 16:30 mezi 12 a 20 procenty: na základní škole v přerovském Předmostí hlasovalo asi 18 procent lidí, v Základní škole Za Mlýnem 13,7 procenta a v Jeseníku po dvou hodinách 12,44 procenta voličů, uvedla mluvčí radnice Markéta Kaniová.
V Praze se účast za první hodiny pohybovala v průměru mezi deseti a 15 procenty. Kolem 12 procent hlásily Praha 1, 2, 3, 5 a 9, v Praze 4, 6 a 10 přesáhla 13 procent, v Praze 12 se blížila 14 procentům a v Praze 8 dosáhla 15 procent. Nejnižší byla v Praze 14, kde se držela na desetiprocentní hranici. V Brně odevzdalo do 16:30 hlasovací lístek v komunálních volbách bezmála 15 procent oprávněných voličů, v senátním obvodu č. 60 to bylo zhruba 15,4 procenta, informoval mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Město má 353 volebních místností a zhruba 315.000 oprávněných voličů.
Ve středních Čechách se účast pohybovala mezi deseti a 14 procenty. V Mělníku a Berouně hlasovalo v prvních dvou hodinách shodně 11 procent lidí, v Kutné Hoře 11,6 procenta, v Benešově 12 procent, v Mladé Boleslavi 10,7 procenta a v Kolíně 13,8 procenta. V Nymburku dosáhla účast 12,6 procenta, tedy stejně jako před čtyřmi lety, řekla Jaroslava Mejzrová z tamního úřadu. V Moravskoslezském kraji odhadoval kraj účast kolem 12 procent a bez komplikací, uvedla mluvčí Nikola Birklenová. V Libereckém kraji se zájem pohyboval od osmi do 13 procent, ve Zlínském kraji od 9,4 procenta v Kroměříži po 15,7 procenta v Luhačovicích.
Tam, kde se konají obecní i senátní volby zároveň, bývá zájem o volbu senátora o něco nižší. „V místech, kde se konají současně obecní i senátní volby, je většinou účast v senátních volbách o tři až čtyři procentní body nižší než v obecních volbách,“ řekl ČTK vedoucí odboru vnitřních věcí a krajského živnostenského úřadu na plzeňském hejtmanství Jan Nový. Ve volební místnosti ve Středisku volného času v Litomyšli na Svitavsku zaujalo komisi, kolik lidí se prokazuje e-dokladem. „Docela nás to překvapilo, mají i starší lidé,“ řekla členka komise Miroslava Zerzánová.
Pavel kvůli volbám přerušil dovolenou v Maroku
Mezi prvními hlasujícími byli tradičně i politici, mimo jiné premiér Andrej Babiš (ANO) a předsedové obou parlamentních komor Tomio Okamura (SPD) a Miloš Vystrčil (ODS). Odvolil také prezident Petr Pavel, který kvůli tomu po kritice své případné volební neúčasti přerušil dovolenou v Maroku.
2Změnil se mi život. Herečka Lucie Zedníčková se stala babičkou1 800 čtenářů dnes
3Sestřel Miloše! Aneb vědomostní kvíz Frekvence 11 250 čtenářů dnes
4HOROSKOPY: Panny, čas a okolnosti vám nahrávají. V partnerských vztazích uvidíte věci jasněji
Politolog Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ještě dopoledne upozorňoval, že možná neúčast hlavy státu by byla nevhodným signálem směrem k veřejnosti. Podle něj by mohla usnadnit rozhodnutí těm, kdo by kvůli volbám museli cestovat do místa trvalého bydliště. Nepředpokládal ale, že by sama o sobě výrazně ovlivnila celkový počet hlasujících.
Nízká účast v komunálních volbách má podle Čapka více příčin. Jednou z nich je, že řada lidí dlouhodobě bydlí jinde, než kde má nahlášené trvalé bydliště. „Typickým příkladem jsou vysokoškolští studenti, kteří žijí ve větších městech a místní politika v jejich původním bydlišti pro ně nemusí být tolik důležitá,“ řekl ČTK. Roli hraje i slabší kampaň: před sněmovními nebo prezidentskými volbami jsou lidé vystaveni celostátní kampani dlouhé týdny, před komunálními volbami se její rozsah obec od obce výrazně liší. Menší je podle politologa i mediální pozornost.
Starostu vybírají až zvolení zastupitelé
Překážkou je podle Čapka také složitost volebního systému. Část voličů přesně nerozumí tomu, jak se rozdělují hlasy ani jak následně vzniká vedení obce. Někteří lidé se mylně domnívají, že přímo volí starostu – toho ovšem vybírá až zastupitelstvo, které z voleb vzejde.
Přesto považuje politolog komunální volby za mimořádně důležité. „Voliči si v nich vybírají zástupce, kteří působí přímo v jejich obci či městské části a jejichž práci mohou bezprostředně sledovat. Zvláště v menších obcích se lidé mohou se zvolenými zastupiteli osobně znát nebo je pravidelně potkávat,“ uvedl. Výsledky práce místních samospráv jsou podle něj často přímo viditelné – jako příklad uvedl rekonstrukce škol, budování nové infrastruktury nebo investice do čistíren odpadních vod.
Čísla Českého statistického úřadu ukazují, že účast v komunálních volbách klesá jen pozvolna, zůstává ale nízká. V roce 2022 přišlo k urnám 46,07 procenta voličů, o čtyři roky dříve to bylo 47,34 procenta.
Zdroj: ČTK, Frekvence 1
