I ve zvířecí říši se holduje drogám. Která zvířátka se ráda sjíždějí a čím?
14. ledna 2023·Koktejl·Redakce Ilustrační foto (Zdroj: Shutterstock)
Známý americký aktivista a bojovník za legalizaci Ethan Nadelmann kdysi prohlásil, že lidská potřeba objevovat nové světy pomocí změn a rozšiřování vlastního vědomí je stejně přirozená jako potřeba přijímat potravu, být ve společnosti dalších lidí nebo dosáhnout sexuálního uspokojení. Netýká se to však jen lidí. I zvířata, která vědomě a cíleně užívají psychotropní látky, je celá řada. Která zvířata to jsou a čím se "sjíždějí"? Na to dopovídá magazín Legalizace.
Lemuři a malpy užívají stonožky
Některá méně vyvinutá stvoření mají schopnost skrze své účinky měnit vědomí jiných živočichů. Jisté druhy opic právě tohle praktikují, aby dosáhly psychotropního stavu. Některé jihoamerické stonožky mají pro vlastní obranu zásoby několika vysoce toxických látek, mezi jinými i kyanid, které vypouštějí do svého okolí v případě napadení. Vynalézaví primáti tyto stonožky sbírají, dráždí je a jejich obrannými výměšky si pak potírají celé tělo.
Prvotním impulsem k tomuto chování se zdá být ochrana před parazity, nicméně z přírodovědných dokumentárních filmů je patrné, že opice si stav mírné intoxikace užívají. Malpy i lemuři jsou společenská zvířata, která žijí v úzce semknutých tlupách a není proto výjimkou, že si omamnou (a velmi naštvanou) stonožku podávají z ruky do ruky, což nápadně připomíná chování Homo sapiens sapiens při kouření jointa.
Delfíni žerou halucinogenní rybky
Stejný vztah jako mezi opicemi a stonožkami panuje i mezi delfíny a rybami z čeledi čtverzubcovitých. Ty jsou extrémně jedovaté. Stejně jako lemuři si i delfíni „posílají“ jedovatou, bezbrannou a velmi nerudnou oběť ve skupinkách, nejtypičtěji o čtyřech až sedmi účastnících. Vědci jsou většinou skeptičtí k názoru, že by delfíni užívali tyto ryby za účelem otevření třetího oka. Přesto je ze záběrů patrné, že se po konzumaci těchto ryb pak delfíni blaženě vznášejí těsně pod hladinou vody.
Zvířecí alkoholici
Znáte někoho, kdo může vypít sebevíc piv a stejně to s ním nic neudělá? Po celém večeru v hospodě je naprosto střízliví, zatímco jeho společníci se již válejí pod stolem? Přesně tohle zažívá noční veverka Tana péroocasá. Ta obývá tropické lesy Indonésie, Malajsie a Thajska, kde ji lidé znají především díky její vysoké toleranci k alkoholu. Většinu potravy tohoto malého nočního tvora představuje zkvašený nektar palmy rodu Eugeissona, který obsahuje 3,8 procenta alkoholu, podobně jako desetistupňové pivo.
Její tělo však umí odbourávat alkohol výrazně rychleji a efektivněji než lidský organismus, takže u nich navzdory vysoké koncentraci látky v krvi nedochází k pozorovatelné intoxikaci. Podobné neřesti holdují i některé druhy netopýrů, kteří se v divočině živí částečně zkvašeným ovocem. Ani oni se, podobně jako tany, neopijí. Slabost pro alkohol mají i opice a primáti. Ti se kromě vyhledávání přírodně fermentovaných plodů naučili získávat opojnou manu také jiným způsobem, totiž krádežemi od turistů.
Koně se psychoaktivně pasou
Oblíbená koňská potrava vlnice patří do čeledi bobovitých rostlin, která čítá přes tři sta druhů. Vlastností, jež vlnice odlišuje od ostatních druhů, je její schopnost produkovat alkaloid zvaný swainsonin. Původně se předpokládalo, že tuto rostlinu koně vyhledávají proto, že s přicházející zimou vydrží zelená déle než jiné rostliny. Podrobné pozorování ovšem ukázalo, že ji s postupem času konzumují častěji a ve větším množství, a to právě pro její omamné účinky.
Nicméně nadměrná konzumace vlnice způsobuje býložravcům zdravotní komplikace, proto se farmáři snaží tyto bobule na pastvinách v rámci možností vymýtit. Ve studii odborného časopisu Journal of Animal Science z roku 2003 bylo prokázáno, že koně, kteří požívali vlnici po dobu dvou týdnů, vykazovali známky deprese a také značné úbytky na váze.
Sobi frčí na muchomůrce červené
Roztomilé červenobíle puntíkované hlavičky plodnic jsou nezaměnitelným poznávacím znamením těchto halucinogenních hub, které jsou oblíbenou svačinkou severských paroháčů. Existuje svědectví o intoxikovaných sobech poskakujících po lese evidentně pod vlivem halucinogenních látek. Vědci tvrdí, že Sámové, sobi a halucinogenní účinky muchomůrky daly za vznik příběhům o Santa Clausovi a jeho létajícím sobím spřežení.
Působení muchomůrek na lidský organismus je do značné míry nepředvídatelné, neboť jejich požití může kromě psychedelických stavů vyvolat také celou řadu ne zrovna příjemných vedlejších účinků.
Klokani rádi navštěvují maková pole
Tasmánie je největším vývozcem máku pro potřeby farmaceutického průmyslu. Má to ale jeden háček – makovice jsou oblíbenou potravou malých klokanů. Problém je tak palčivý, že v roce 2009 v australském parlamentu proběhlo jednání o zabezpečení tasmánských opiových polí. Tamější státní zástupce si tehdy lakonicky postěžoval, že klokani vtrhnou na makové pole, snědí tolik makovic, kolik jen mohou, a pod jejich vlivem pak dezorientovaně poskakují v kruzích a ničí další úrodu.
Koktejl - další články
