Jací byli Vikingové? Styloví a otevření světu, tvrdí odborníci

Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock

Populární kultura Vikingy obecně vykresluje jako bojovníky, jejichž loupežné výpady byly bleskurychlé a krvavé. Reputace, která není zcela nezasloužená, si ale žádá podrobnější vysvětlení. Agentura AFP píše o pěti věcech, které by lidé podle ní měli o Vikinzích vědět.

Stejně jako další údaje o nich, je i původ jména předmětem diskusí. Ve staré severštině, předchůdci dnešních skandinávských jazyků, se objevuje slovo “vikingr”, které označuje osobu, a termín “viking” pro popsání konkrétního druhu činnosti.

“Skandinávci o sobě samých nikdy nemluvili jako o Vikinzích ve smyslu identity kohokoliv ze Skandinávie. Slovo spíš označovalo činnost, nájezdy nebo osoby, které se tomu věnovaly,” vysvětluje Jan Bill, profesor vikinské archeologie a kurátor muzea vikinských lodí v Oslu.

Vybíráme pro vás

Podívejte se do tváře Přemyslovců: Vědci zrekonstruovali podobu synů svaté Ludmily

Přečíst článek →

“Dnešní praxí je ale používat termín Viking k popisu všeho skandinávského z vikinského období,”dodává Bill. Takzvané vikinské období nemá pevně stanovené hranice, zpravidla bývá datováno mezi polovinu 8. a polovinu 11. století.

Marihuana a Buddha

Vikingové nejen plenili, ale byli také zdatní obchodníci s širokou sítí kontaktů od Kaspického moře po Grónsko. Není to sice jisté, ale je možné, že Vikingové dopluli do Ameriky pět století před Kryštofem Kolumbem.

O rozmanitosti jejich obchodování vypovídají archeologické nálezy pohřebních lodí z Osebergu, vystavených v muzeu v Oslu. U jedné z pohřbených žen se našel kožený váček s marihuanou. “Semena mohla sloužit k rekreačním nebo léčebným účelům nebo také k pěstování rostlin konopí na výrobu textilií nebo provazů,” uvádí Jan Bill.

Na různých vikinských nalezištích se objevily také látky a perly z Orientu nebo arabské mince, často rozseknuté, protože Vikingové je nepoužívali pro jejich nominální hodnotu, ale kvůli váze stříbra a dalších cenných kovů. Na švédském ostrově Helgö našli archeologové bronzovou sošku Buddhy, která také spadá do tohoto období.

Drakkar ano či ne

Tento výraz přivádí k nepříčetnosti puristy mezi historiky, kteří zdůrazňují, že přestože zní autenticky, pochází z 19. století. Vychází z moderního švédského slova “drake”, v množném čísle “drakar”, které označuje draka a odkazuje na mytické zvíře, které zdobilo přídě vikinských lodí.

Právě letí na Frekvenci 1aktualizováno před 2 min

1Nemocná Laďka Něrgešová ukázala, co se děje před vysíláním. Kvůli nádoru nosí speciální přístroj140 čtenářů dnes2Legendární šaty pomsty princezny Diany míří do aukce. Mohou se prodat za astronomickou částku110 čtenářů dnes3Dominika Gottová se topí ve finančních problémech. Manžel shání peníze od veřejnosti70 čtenářů dnes4Anife Vyskočilová o OnlyFans: Chci chlapům ukázat, že existuje i normální žena, holčička, dívka

Velmi podobné termíny se vyskytují také ve staré severštině. Pojem “dreki”, v množném čísle “drekar”, se objevil v sedmi básních z období Vikingů. “Nebyl to technický, ale spíš poetický termín,” vysvětluje Bill.

Naopak shoda panuje o tom, že tyto lodě s malým ponorem, které měly vesla, plachty nebo obojí, byly velmi obávané pro svou obratnost, rychlost a schopnost překonat moře i dojet po řekách hluboko do vnitrozemí.

Stylové oblečení

Vikingové jsou často na ilustracích zobrazování jako rozježení muži s rohatými přilbami, ale podle odborníků byli spíš styloví a dbali o svůj zevnějšek.

“Jejich oblečení bylo velmi barevné. Milovali šperky a ozdoby. Měli daleko k nudnému stylu, ve kterém jsou zobrazováni, ve skutečnosti dbali o svůj vzhled. Umývali a česali si vlasy a vousy s velkou pečlivostí,”vysvětluje archeoložka Camilla Cecilie Wennová z muzea kulturní historie univerzity v Oslu.

Přilba s rohy je “moderní výmysl z období romantismu”, upřesňuje Jan Bill. “Na žádné nalezené helmě z vikinského období nebo předcházejících staletí nebyly rohy,” dodává. Prvotní “omyl” způsobil údajně v roce 1876 autor kostýmů Carl Emil Doepler při inscenaci opery Richarda Wagnera Prsten Nibelungův inspirované germánskou mytologií, kde válečníkům přidal rohy.

Připít si na zdraví

Podle jedné z legend vděčíme za zvyk přiťuknout si nápoji právě Vikingům. Ti údajně sráželi své sklenice s pivem nebo medovinou tak razantně, aby se obsahy obou promíchaly a oba konzumenti si byli jistí, že jejich nápoj není otrávený. Pro tuto teorii však neexistují žádné důkazy. Navzdory pověrám Vikingové ani nepili z lebek zabitých nepřátel.