Toxický vztah se neprojevuje jen fyzickým násilím. Řada příznaků vypadá zprvu naprosto nevinně

Mezi varovné signály možného domácího násilí či toxického vztahu patří celá řada věcí. Zatímco některé nás praští do očí hned, jiné zůstanou dlouho bez povšimnutí. Velké škody může napáchat ale i takové jednání, které zpočátku vypadá zcela nevinně. 

Toxické vztahy a domácí násilí mnohdy začínají velmi nenápadně. Postiženého partnera často ani nenapadne, že něco není zcela v pořádku, dokud není pozdě. Řada projevů manipulativního chování a přílišné kontroly zůstává bez povšimnutí a k jejich odhalení dojde až po letech.

“Když lidé přemýšlejí o toxických či násilných vztazích, často je ihned napadne fyzické domácí násilí, jaké vidíme v televizi,” uvedla licencovaná manželská a rodinná terapeutka Sara Stanizai pro server Health.com“Ale to ignoruje všechny ostatní formy týrání, ke kterým dochází,” upozornila.

Přehnaná kontrola a emocionální zneužívání má přitom mnoho podob. Může zahrnovat přístup k financím, styky s přáteli, sociální sítě nebo dokonce váš reprodukční systém. A i když nemusí jít o fyzické násilí, manipulace, nátlak a citové vydírání mohou negativně ovlivnit vaše sebevědomí, kariéru, rodinný život i psychické zdraví.

Expertka varuje, že jedním ze způsobů, jak emocionální tyrani získávají kontrolu nad svými partnery, je pořídit si dítě. Nemusí přitom rozhodě jít o společné rozhodnutí. Často je za početím buď manipulace, nebo přímo obelhání partnera.

Odbornice na domácí násilí Beth Hassett zase upozorňuje, že patologické chování může občas zpočátku působit jako velká zamilovanost a hluboká láska. “Musí o mě opravdu hodně stát, když tolik žárlí! Chce se mnou být úplně pořád,” uvádí Hassett příklady, jak si někteří lidé mohou chování partnera obhajovat.

Podle expertů takové chování může ale rychle přejít ve snahu o naprostou kontrolu nad rozvrhem drahé polovičky. Klasický příklad je například takový, kdy všechno začíná velice pozvolna. Toxický partner se nejprve tváří, že mu styky druhého s ostatními vůbec nevadí. Pak ale přijde s tím, že některé jeho přátele nemá rád. “Moc je nemusím, ale ty s nimi běž.” Netrvá ale dlouho a už ze sebe vypouští věty jako “To opravdu zase jdeš ven s nimi a mě tady necháš?” a přechází na citové vydírání. Posledním stádiem je pak přímý zákaz. “Jak se opovažuješ za nimi znovu jít! Zakazuji ti to.” 

Řada lidí má tendence toxické chování omlouvat, dokud nedojde na fyzické násilí. Zpozornět bychom však měli již mnohem dříve.