Vyhledávání
Nejlepší práce na světě? Luxusní letovisko na jinak neobydleném ostrově na Maledivách shání knihkupce
Bílý písek, modrá obloha... a moře knih. Právě se otevřelo přijímací řízení na možná nejlepší práci na světě: vedení knihkupectví v luxusním letovisku na jinak neobydleném ostrově na Maledivách.
Resort hledá vášnivé čtenáře, kteří jsou zároveň dobrodružní, společenští, kreativní a nevadí jim trávit celé dny bez bot. Nabízí roční smlouvu se začátkem v říjnu a stěhováním na vzdálený ostrov Kunfunadhoo v Indickém oceánu. Knihy se prodávají naboso, protože na ostrově jsou boty zakázané. Na čtení novin, dokonce i takových jako je list The Observer, se zde dívají shora.
„Étos ostrova zní: žádné boty, žádné zprávy. Podporují hosty, aby se znovu propojili se zemí,“ řekl Alex McQueen, mluvčí společnosti Ultimate Library. Firma provozuje knihkupectví v letovisku Soneva Fushi a zařizuje knihovny na míru pro hotely, resorty a soukromé rezidence po celém světě.
Hosté resortu – většinou zámožní lidé – jsou vyzýváni, aby se odpojili od digitálního světa a nechali své „bosé komorníky“ postarat se o jejich potřeby. McQueen uvedl, že ostrovní knihkupec bude muset být samostatný člověk, který se rád představí hostům a poskytne jim osobní doporučení na knihy. Úspěšný uchazeč bude výhradně zodpovědný za každodenní chod knihkupectví, včetně účetnictví a správy zásob.
Sedmadvacetiletá Georgie Polhillová, která nedávno ukončila šestiměsíční smlouvu jako knihkupkyně na ostrově, uvedla, že jednou z největších výzev, kterým jako „zrychlená Londýňanka“ čelila, bylo zvyknout si na pomalé a uvolněné tempo života na ostrově. „Kdybyste se s tím snažili příliš bojovat a všechny obtěžovat, abyste něco udělali, praskla by vám z toho cévka,“ uvedla: „Vrátila jsem se jako úplně jiný člověk. Poznala jsem úplně novou kulturu. Získala jsem přátele, kteří mi zůstanou na celý život,“ prohlásila Polhillová.
Dříve pracovala v londýnském knihkupectví, ale v pondělí zahájí novou kariéru v divadle. To pro ni znamenalo znovu si zvyknout na obuv, což jí podle jejích slov „zpočátku rozhodně připadalo divné“. „Úplně jsem si odvykla nosit cokoli na prstech a patách,“ uvedla.