Společnost si myslí, že maskulinita je hodnotnější. Slovo muže má větší váhu, to je problém, říká genderový expert

To, že jsou ženy často znevýhodňovány v zaměstnání, není žádnou novinkou. Problém to je i v politice, a to i přesto, že v Parlamentu je nyní třetina žen. Na problém upozorňuje Fórum 50%, které založila Veronika Šprincová, která byla hostem podcastu Dobro skladem i s genderovým expertem Tomášem Pavlasem. Podcast si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk. 

Přestože ženy tvoří více než 50 % populace, jejich zastoupení v politice je v průměru 20 %. Vyrovnané zastoupení žen a mužů podporuje nezisková organizace Fórum 50 %. Usiluje o to, aby rozhodovací procesy byly vyváženější a zahrnovaly životní zkušenosti, nejen mužů, ale i žen. „Ženy překonávají překážky, které se mužů netýkají. Mají méně volného času, protože pečují o domácnost a děti. Historicky byla politika navíc dělaná pro muže a na ženy se moc nemyslelo, některé jejich specifické potřeby nejsou zohledněny. Je potřeba tyto bariéry odstraňovat,” říká ředitelka. Podle Tomáše Pavlase je ale nutné, aby za změnami stáli i muži. „Aby se něco změnilo, tak hlavní aktéři musí přijmout legislativní změny. Bohužel tu ale chybí politická vůle k těmto změnám. V zemích, jako je Finsko nebo Španělsko, kde ženy ve vládě jsou, přijali opatření, které v dané politické straně způsobilo, že ženy začaly stoupat nahoru.”

Odborníci se často setkávají s názorem, že politickou práci budou ženy odvádět hůře, než muži. „Často zaznívá, že tam někoho přeci nemůžeme dát jen na základě pohlaví, že je to o kvalifikaci. Současný stav ale není čistě o kvalifikaci, ale paradoxně je o pohlaví. Kdyby to bylo čistě o vzdělání ve chvíli, kdy máme 61% absolventek žen, tak stav nemůže vypadat, jak vypadá,” vysvětluje Pavlas. Nezisková organizace se tento názor snaží všemožně zlepšit. Nezbytnou součástí její práce jsou nejrůznější analýzy, dále podpora konkrétních žen, které chtějí do politiky vstoupit, snaží se i edukovat veřejnost. „Není to o tom, že bychom ženy nutili jít do politiky, ale pomáháme těm, které tam už jsou. Společnost stále ženy vnímá jinak a jejich životní zkušenosti nejsou v politice vidět. Je to o tom, aby ženy do politiky přinášely témata, která jsou důležitá a která je trápí. Setkáváme se s tím, že bychom měli prosazovat jen progresivní ženy, ale to není ta cesta. Prostor by měly mít i konzervativní a pravicové,” popisuje Šprincová.

O Zuzaně Čaputové se často mluví jako o blonďaté hlavě

Pavlas je členem Rady vlády pro rovnost žen a mužů, která se snaží dívat se na celou vládní agendu, jak z perspektivy mužů, tak i žen. Velmi oceňuje práci neziskového fóra, které se snaží celou problematiku řešit a upozorňovat na ni. „Nerovnost stát stojí peníze, pro dobré fungování společnosti je důležité, aby ženy i muži měli rovné příležitosti a mohli se uplatňovat v oborech, na které mají talent a o co mají zájem,” komentuje Šprincová. Myslí si, že v některých oborech jsou muži hýčkáni, protože jich tam je málo. „Vidíme to třeba ve školství. Mužů je tam málo, a když se na nějaké škole muž objeví, tak se často stane následně i ředitelem. Když je nějaký obor, kde je převaha mužů, a chce se tam dostat více žen, tak je to vnímáno kontroverzně.”

Česká společnost a politika je velmi maskulinní. „Společnost je nastavená tak, že maskulinita je vnímaná jako hodnotnější, než feminita. Slovo muže má větší váhu, to je problém,” říká Pavlas. Problémem může být také jakýkoliv projev násilí na ženách zaměstnaných ve vládě. Šprincová třeba poukazuje na to, jak často se na sociálních sítích objevuje komentování vzhledu ženy na úkor toho, co říkají. „Umužů by nám přišlo absurdní, kdybychom se bavili o šedovlasém muži, ale o Zuzaně Čaputové je poměrně často reflektováno jako o blonďaté hlavě Slovenska. Viděli jsme to i u Danuše Nerudové. U mužů by nám přišlo absurdní, kdybychom je na základě fyzických rysů porovnávali,” upozorňuje ředitelka organizace. Podcast Dobro skladem si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.

Koktejl - další články