Vánoční jedlička v květináči poslouží stejnému účelu jako řezaný strom. Nutí lidi o Vánocích přemýšlet jinak

Ilustrační foto. (Zdroj: Shutterstock)

Dnes si doma jedličku nebo smrček zdobí téměř každá druhá rodina. V minulosti tomu tak ale nebylo. Co se stromky po vánočních svátcích a mají ještě šanci na další budoucnost? O tom si povídali Helena Továrková, ředitelka Nadace Veronica, která se zaměřuje na ochranu krajiny a životního prostředí a Petra Fišerová, manažerka komunikace Lesy hlavního města Prahy, která je jednou z největších příspěvkových organizacích pečující o přírodní bohatství Prahy. Podcast Dobro skladem si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.

Vánoční zvyk zdobit stromeček se do světa rozšířil z Německa v 19. století. V Česku si ho nejprve mohli dovolit jen bohaté měšťanské rodiny. Dnes je vánoční stromeček symbolem Vánoc. Podle Nadace Veronica se každý rok v České republice prodá přes milion řezaných stromků, které se po vánočních svátcích stávají těžko likvidovatelným odpadem. V Brně má už více než dvacetiletou tradici prodej stromků v květináčích, které mohou na jaře sloužit k nově vzniklému lesu. V Praze si takový stromek můžete pořídit už šestým rokem. „Spoustu krásných jedlí nepochází z Česka. Jsou to dánské jedle, které se pěstují v Polsku a k nám jsou dovážené,” říká Helena Továrková. Petra Fišerová doplňuje, že takový strom roste až deset let a v našich domácnostech se ohřeje jen pár dní a pak ho vyhodíme. „Nabízíme jen pár řezaných stromků a nejsou z žádných plantážích, ale z toho, jak se průběžně prořezává les. Nejsou to sice tak rostlé stromky, ale poslouží stejnému účelu.” Takové stromky nabízí Lesy u hájoven a jsou označeny visačkou. Podobnou službu nabízí i Nadace Veronica v Brně.

Zájem lidí o takové stromky roste a tím, že se jedná jen o omezené množství, tak jsou takové stromky hned pryč. V Brně navíc vznikl projekt Vánoční jedlička. „Kolegové se scházeli a přišli s tímhle jednoduchým, ale geniálním schématem. Před Vánoci si lidé koupí stromek a na jaře jej zasadí do lesa. V roce 1998 to byla zajímavá myšlenka a to, jak se vyhazovali řezané stromky, lidé neřešili, ” říká Továrková. Lesy Hlavního města Prahy se projektem inspirovali v roce 2017. „Přišlo nám to jako výborný nápad v tom, že už se osvědčil a lidé začnou o vánočních stromcích přemýšlet jinak. Nejprve jsme sazenice kupovali v lesní školce. Teď už máme vlastní lesní školku a sazenice si pěstujeme sami v Čimicích,” dodává Fišerová. V Brně je sazenice za 155 korun, v Praze o pět korun levnější. Jak ale dodává Továrková, v Brně si stromky prodává sama Nadace Veronica a část peněz jde ještě do jejich grantového programu Společně pro přírodu.

Vybíráme pro vás

Adéla Elbel otevřeně o ADHD: Najednou chápu, proč mi běžné věci nejdou jako ostatním

Přečíst článek →

Do lesa nesmí druhy, které by narušovaly rovnováhu

Vánoční jedlička se pěstuje tři až čtyři roky. „Semínka se zasejí do podobných záhonů jako známe ze zahradnictví. Pečuje se o ní, pak je dáme do květináčů, aby se mohli zakořenit a pak se nabízí v téhle formě,” říká Fišerová. V Praze i v Brně se nabízí jedle bělokorá. „Je to strom, který z našich lesů významně vymizel. Před 150 lety by to bylo 15% složení lesa, dnes jsme u 1%. Smyslem projektu je vracet ji do lesů,” vysvětluje ředitelka nadace. U Prahy převládají listnaté stromy. „Jedli má ráda zvěř, která je přemnožená a likviduje ji. Pěstování jejich sazenic je náročnější, než u smrků. Smrky se v Praze už skoro 30 let nesází, většinou se jedná o jedle či borovice.” Díky projektu se navíc široká veřejnost více dozví o tomto stromu, protože je to strom, který má v českých lesích nenahraditelné místo.

Právě letí na Frekvenci 1aktualizováno před 3 min

1Malý návrat v čase: Jiří Korn zveřejnil vzácnou fotografii s dcerou10 tis.+ čtenářů dnes2HOROSKOPY: Blíženci, do lásky je třeba vložit trochu osobnosti4 910 čtenářů dnes3Lucie Vondráčková: Soňa z Ulice je pěkná svině. Ale má Achillovu patu1 690 čtenářů dnes4Týdenní horoskop: Kdo zazáří v práci a komu zamotá hlavu láska?

Lidé mají nejen možnost si vánoční jedličku koupit, ale na jaře ji v rámci speciálního dne i zasadit do lesa nebo na zahradu. „Důležité je to, aby si lidé uvědomili, že do lesa nemůže každý sázet, co chce a kdy chce. V lese platí nejen lesní pravidla, ale i další, která s tím souvisí. Je důležité, aby se tam dostávaly druhy, které tam mají růst a nenarušovala se přirozená rovnováha lesa,“ upozorňuje Fišerová. Na zahradě jedličce nebude dobře na třeba přímém slunci. Pro vánoční stromeček, který bude během svátků v domácím prostředí, není dobré, když ho při nákupu dáte hned do tepla. „Je důležité ho postupně zvykat. Ideálně v garáži a pobyt v teplém bytě zkrátit na minimum, protože je tam teplo a sucho. Důležité je ho zalévat, je nutné, aby byl pořád ve vlhku a mlžit ho,“ doporučuje Fišerová. V Praze i v Brně se prodá zhruba 700 až 800 jedliček v květináčích a na den sázení do lesa se jim vrátí zhruba 150 až 200 kusů.