Vyhledávání
Umělci patří do politiky jako každý jiný
Diskutuje se o nás proto, že lidé z branže jsou lidé známí a píše se o nich a jsou v povědomí lidí bez toho, aby byli v politice.
Patří podle vás umělci do politiky?
Myslím, že tam patří stejně jako kdokoli jiný. My nejsme nic jiného než lékaři apod. Ale diskutuje se o nás proto, že lidé z branže jsou lidé známí a píše se o nich a jsou v povědomí lidí bez toho, aby byli v politice. Ta pozornost je na ně soustředěná a má se za to, že je to výhoda, jindy zase, že je to nevýhoda. Já si myslím, že kumštýři určitě patří do politiky. Jsou to lidé možná víc hákliví na tu svobodu a to byl i můj hlavní motiv, proč jsem do politiky šel. Jsme lidé pro které je ta svoboda slova a možnost dělat si to své možná víc než pro některé jiné lidi. A takoví lidé v té politice rozhodně být mají. To, že každý na to nemá, to už je druhá věc.
V čem vám bude chybět Petr Skoumal nejvíc?
Samozřejmě především v tom, že bohužel už od něj žádné nové písničky neuslyším, pokud bych se tedy odhodlal ještě dělat nějakou desku. Mám jednu písničku, která se nám nevešla na desku Sto roků, ta je pěkná, takže ta tam leží. Ale to není úplně všechno. Druhá věc je, že jsem byl vždycky vděčný, i když jsem si produkoval desky sám, že on třeba seděl v režii a dělal mi takového oponenta a radil mi. To mi bude strašně chybět. A pak mi bude chybět jeho humor, protože to byl člověk, který měl obrovský smysl pro legraci, takovou noblesní legraci.
Politika je hodně o kompromisech. Bylo jich ve vašem případě hodně?
Tak určitě byly. Nevím, jestli jich bylo hodně. Ale jinak to nejde. Pochopil jsem, že nejdřív musím vstoupit do nějaké strany, protože člověk sám nezmůže nic. A jakmile tam vlezete, tak samozřejmě ten kompromis musí být. Akorát jde o to, aby člověk poznal tu hranici, kdy už ten kompromis dělat nemůžete, protože už jdete proti svému vlastnímu přesvědčení. To je na tom kompromisu nejtěžší. V roce 1998 jsem měl najednou pocit, že těch kompromisů je víc než toho, co bych opravdu chtěl. I proto jsem z té strany tehdy odešel. Určitě jsem kompromisy udělal a možná ne všechny byly správně, ale bez toho se to prostě nedá.