Vladimír Javorský promluvil o soukromí: Někdy jsem prudký, líný i romantický. Lidé mě vidí jinak

Vladimír Javorský / Foto: Profimedia

Herec Vladimír Javorský (64) působí na první pohled jako tichý a skromný člověk. Ve skutečnosti má ale podle vlastních slov mnoho podob. V rozhovoru pro Proženy.cz promluvil o svém soukromí, náročném pracovním tempu i nové filmové roli. Prozradil také, proč ho lidé často vnímají úplně jinak, než jaký doopravdy je.

„Já to vlastně nechci pojmenovávat. Všichni se nějak definujem a není to pravda. Všichni jsou jenom to, co jsou. Já jsem takovej. Někdy prudkej, někdy línej, někdy romantickej. A rád si povídám s lidmi, ale někdy taky potřebuju být sám,“ popsal se herec.

Javorský přiznává, že ho občas překvapuje, jakou představu si o něm lidé vytvářejí. Kvůli jeho vzhledu a některým rolím ho totiž často považují za asketu, který žije velmi střídmě. Sám se tomu ale spíše směje. Přestože si během rozhovoru objednal pouze horkou vodu s citronem, jeho jídelníček rozhodně není tak přísný, jak by si někteří mohli myslet.

Vybíráme pro vás

Václav Neužil promluvil o mužství i vlastních slabostech: Člověk musí mít odvahu se rozbrečet

Přečíst článek →

„Rád si udělám krkovičku a další den třeba řepu na páře s jáhlami, s vajíčkem. Z otázek novinářů i náhodných hovorů mám někdy pocit, že si myslí, že piju horkou vodu s citronem a dýchám pránu, ale to je blbost,“ vysvětlil pobaveně.

Podle něj je problém především v tom, že si lidé často spojují herce s postavami, které ztvárňují. Pokud někdo přesvědčivě zahraje romantického hrdinu, ještě to neznamená, že se stejně chová také v osobním životě. „To, že člověk zahraje nějakého romantického hrdinu, neznamená, že ten člověk je romantický hrdina. Vůbec ne. Rodina by vám o tom mohla povědět svý,“ poznamenal.

V současnosti se Vladimír Javorský představuje v novém filmu Město otců režiséra Zdeňka Tyce. Ztvárňuje v něm stárnoucího otce, který sám vychoval syna poté, co ho opustila partnerka. Důležitou součástí příběhu je skutečnost, že muž není chlapcovým biologickým otcem.

Pro herce má tato role zajímavou souvislost s jeho vlastní kariérou. Podobné téma totiž zpracovával už před přibližně čtyřiceti lety ve filmu Krajina s nábytkem, kde jeho postava rovněž vychovávala dítě, které nebylo její. „Přišlo mi úsměvné, že se k člověku dostane takhle podobný příběh po čtyřiceti letech. Jako by snad chtěl být dopovězen,“ zavzpomínal.

Zatímco v mládí vnímal rozhodnutí vychovávat cizí dítě především jako záslužný čin, dnes si uvědomuje, že podobná situace může přinášet mnohem složitější otázky a důsledky. „Tehdy se zdálo, že chopit se výchovy dítěte, které není vaše, je záslužný čin. Jenže postupem času zjistíte, že to má i jiné stránky,“ vysvětlil.

Přesto odmítá spekulovat, jak by se v podobné situaci zachoval on sám. Podle něj není úkolem herce přenášet každé rozhodnutí své postavy do vlastního života. Přestože by si přál trochu zpomalit, pracovních povinností má stále dost. Kromě natáčení se věnuje divadlu a hudbě. Jeho program navíc často komplikují záskoky za nemocné či zraněné kolegy.

„Poslední dobou bohužel moc volného času nemám. Byť jsem si myslel, že budu odpočívat víc, pracovních povinností je dost a já jsem rád, když se mezi nimi stihnu občas jen tak projít,“ přiznal.

Jeho běžné dny přitom nejsou nijak výjimečné. Často pomáhá mamince s návštěvami lékařů, obstarává nákupy, vaří a následně odchází do divadla. Radost mu dokážou udělat i úplně obyčejné chvíle. „Když mám čas a jsem někde ve městě, zajdu do čajovny, tam si něco čtu a jsem šťastnej,“ prozradil.

Právě letí na Frekvenci 1aktualizováno před 4 min

1Víkendový horoskop: Komu přijde nečekaná zpráva a které znamení čeká velké rozhodnutí?4 340 čtenářů dnes2HOROSKOPY: Střelci, láska je mocná čarodějka. Jestli jste v jejím vlivu, budete se těžko dostávat zpět3 630 čtenářů dnes3Jako by jí z oka vypadla! Lucie Zedníčková vyvedla krásnou dceru Amélii1 750 čtenářů dnes4Sestřel Miloše! Aneb vědomostní kvíz Frekvence 1

Herec zároveň přiznává, že ani v klidnějších obdobích nedokáže dlouho nic nedělat. Pokud zrovna nemá natáčení nebo divadelní představení, najde si jinou činnost. „Já mám takové postižení, že si prostě vždycky nějakou práci najdu. Vždycky si něco vymyslím, třeba kapelu a psaní písniček nebo něco jiného,“ řekl s nadsázkou.

Zajímavý je také jeho přístup k vlastnímu vzhledu. Zatímco někteří herci si pečlivě hlídají svůj účes a image, Javorský nechává podobné věci především na požadavcích konkrétní role. „Už jsem si na to tak zvykl, že k holiči chodím jenom tehdy, když točím. Když netočím, tak mám vlasy dlouhý. Když točím, tak mám takový, jaký jsou potřeba,“ vysvětlil.

Momentálně například nosí knír, který mu příliš nevyhovuje. Ani to ho však nijak zvlášť netrápí. „Teď mám zrovna knír, který moc rád nemám, ale zas tolik mě to netrápí, protože ho vidí jen ti okolo, já ne,“ zavtipkoval. V rozhovoru se Javorský zamyslel také nad tím, co mu přináší setkávání s ostatními lidmi. Překvapivě ho přitom nejvíce obohacují rozhovory s těmi, kteří žijí jinak než on nebo mají odlišný pohled na svět.

Podle něj totiž nemá příliš velký smysl neustále hovořit pouze s lidmi, kteří s námi ve všem souhlasí. „Povídat si s někým o tom, co mě zajímá, je fajn, ale budeme si jen přizvukovat v našich obvyklých mantinelech. Zatímco když mluvíte s někým úplně z jiného světa, je to něco, co vás obohatí, popostrčí, něco si uvědomíte,“ vysvětlil.

_____________

Zdroj:

Proženy