Vyhledávání
Zavřít
Pacienti po transplantaci cítí úctu k tomu, že dostali druhou šanci a možnost na normální život, říká lékařka
Silvie Rajnochová-Bloudíčková. (Foto: Frekvence 1)
Hostem Press klubu byla vedoucí lékařka nefrologické a transplantační ambulance nemocnice IKEM Silvie Rajnochová-Bloudíčková. Opravdu ubývá ledvin určených k transplantacím? Může transplantace ovlivnit nějak naši duši? To prozradila v rozhovoru moderátorce Báře Nesvadbové.
Nedávno se v médiích objevila informace, že ubývá ledvin určených k transplantacím. Je to pravda? “Úbytek je relativní, protože vždycky bude větší poptávka než počet dárců. Takže díky tomu, že Česká republika je velice vyvinutá ve své samosprávě, co se týče transplantačního programu, patříme mezi nejlepších pět pracovišť na světě. U nás jsou čekací doby na transplantaci ledviny v případě potřeby poměrně krátké a pohybují se kolem jednoho roku. Nicméně problém je v dostupnosti dárců. Jsou méně kvalitní, starší, takže optimální kvalita orgánů je určitě nižší, než bychom si přáli a proto se snažíme podpořit především transplantaci ledvin od žijících dárců, což v ČR není tak rozšířené,” popisuje Rajnochová.
Pacienti tak čekají na vhodnou ledvinu pět až šest let. “Zdravotní stav pacienta se potom nevyvíjí správným způsobem a někdy to způsobí i to, že už nemůže podstoupit transplantaci,” sdělila. Ochota v dárcovství je ze strany veřejnosti podle doktorky poměrně velká a rizika pro dárce jsou velmi nízká. “Dárci podstupují řadu velmi podrobných vyšetření, abychom je neohrozili, v případě odebrání zdravého orgánu. Takže po této stránce je to velice bezpečné, počítáme různá rizika i z dlouhodobého horizontu,” uvedla.
Může transplantace ovlivnit naši duši?
Transplantace nám duši podle lékařky rozhodně nemění. “Někteří pacienti popisují trošku změnu v chování, chuti. Například na chuti k alkoholu. Třeba zapřisáhlý vinař si dá naopak rád pivo. Spousta pacientů dává své nové ledvině i jméno, protože si ji opravdu hýčká a opravdu se k ní chová velice pěkně. Ale změnu chování ve smyslu přenosu od toho dárcovského orgánu nepozorujeme. Spíš většina opravdu cítí úctu k tomu, že dostala druhou šanci, možnost na normální život,” řekla Rajnochová. “Člověk si neuvědomuje hodnotu zdraví, dokud ho neztratí nebo mu nechybí. To pak člověka přivede k tomu, že začne jinak vnímat svůj postoj k životu. Je to hlavně u mladých lidí, kteří se třeba chovali ne úplně zodpovědně, tam vidíme zlom z těžkého osudu, který je potkal,” popisuje.
Abychom naše tělo a orgány udržely zdravé, je potřeba podle lékařky dodržovat zdravý životní styl. “Je důležitá kombinace vhodného pravidelného pohybu s racionální stravou a pitným režimem,” říká Rajnochová s tím, že ona je sama zastáncem toho, že si každý můžeme občas dát i vepřo, knedlo, zelo a ani čokoláda není na překážku. To stejné platí s alkoholem.